... Historie trošku jinak, aneb: "Bitvu sem presrál, ale dobro se vyspál!"

1483: V Praze se podruhé vyhazuje z oken! Král mlčí!

3. prosince 2009 v 14:16 | LaVoisin |  Středověk
"Proboha ne!" brání se purkmistr, když ho skupinka rozzuřených kališníků táhne směrem k otevřenému oknu Staroměstské radnice. Muži ale jakoby jeho naříkání ani neslyšeli. Purkmistrovo smrtelné zděšení brzy ukončí pád na kamennou dlažbu. Ozve se jen zvuk, jako když praskne skořápka vejce, a z pod těla defenestrovaného nešťastníka vytéká proud temně lesklé krve…

V české historii se obvykle mluví o dvou defenestracích, které významně ovlivnily běh dějinných událostí. První se odehrála 30. července 1419 a druhá 23. května 1618. V pořadí druhou defenestrací v našich podmínkách je ale ve skutečnosti ta, která se konala 24. září 1483. Tehdy vyhazování z oken jako prostředek k nastolení nové moci zvolili pražští obyvatelé z řad kališníků, kteří se báli o svůj vliv v království. Pomocí násilí se pokusili o převrat na Starém i Novém Městě pražském a na Malé Straně. Proč se však o této události dodnes příliš nehovoří?

Slabošský Vladislav
Všechny vzpoury a projevy nevole poddaných jsou neodmyslitelně spjaté s nespokojeností se situací v zemi a za tu je ve většině případů zodpovědný její vládce - v tomto případě Vladislav Jagellonský (1456-1516). "Je to jeden z nejslabších českých vladařů," hodnotí soudobí historikové jeho vládu, protože ta vede k rapidnímu úpadku královské moci. V Čechách tehdy panuje neklid způsobený nejen bojem o trůn, ale také neustálými konflikty mezi kališníky a katolíky. Ti první totiž podporují Vladislava, ale ti druzí stojí na straně jeho rivala Matyáše Korvína (1443-1490).

Klid jen naoko
Po válce mezi Vladislavem a Matyášem o český trůn, která končí v roce 1479 podepsáním mírové smlouvy v Olomouci, se zdá, že se už blýská na lepší časy. Hospodářství začíná prosperovat. "Konečně je klid," libuje si Vladislav, ale to se velmi plete. Mezi obyčejnými lidmi dál panují nepokoje vycházející z rozdílné víry. V království vedle sebe žijí jak katolíci, kteří uznávají jako příjímání svátosti pouze hostii, tak kališníci (podobojí), jež přijímají hostii i víno. Rozdílnost a netolerance těchto dvou znesvářených stran je den ode dne víc patrnější. Teologické hádky v krčmách či na ulicích a vzájemná nevraživost se ještě dají akceptovat, ale stále častější fyzické potyčky předznamenávají něco mnohem horšího.
Nejlepší obrana je útok
V září 1483 se nad ulicemi Prahy vznáší atmosféra strachu. Napětí vyvolané mnoha drobnými střety mezi katolíky a kališníky narůstá. Členové obou táborů jsou ostražití. Nikdo neví, kdo zaútočí jako první. Každý netrpělivě vyčkává.
Se svou troškou do mlýna přispívá k napjaté situaci i sám Vladislav Jagellonský, který se sice dostal na český trůn zásluhou kališníků, ale nyní se začíná sbližovat také s katolickým panstvem a podporuje katolickou církev. "Takové jednání si nezasloužíme," rozhodují nejvyšší představitelé kališníků, když s hrůzou sledují, jak vladař přátelsky poplácává po ramenou příslušníky nenáviděného tábora. Krvavé povstání rozhněvaných kališníků proto na sebe nenechá dlouho čekat.

Z okna letí mrtvoly
"Bim bam, bim bam," rozléhá se impozantní zvuk z věže Týnského chrámu na Staroměstském náměstí, když srdce zvonu prudce naráží do jeho mohutných stěn. Je osm hodin ráno, 24. září 1483, a právě toto vyzvánění je domluveným signálem pro kališnický převrat ve všech pražských částech. Jako záminku pro něj si přívrženci přijímání podobojí údajně berou informace, podle nichž se katolíci chystají narušit svatováclavské posvícení, slavené podle kališnického rituálu ve všech pražských kostelích najednou.
Na Starém Městě záhy kališníci zajímají konšele, některé uvrhnou do vězení, jiné popraví. Staroměstský purkmistr je již nepotřebný, a tak se ho vzbouřenci zbavují vyhozením z okna. Za ním poté defenestrují ještě dalších sedm těl popravených konšelů. Následně se zmocňují Starého Města, stejně jako Nového Města i Malé Strany.

Panovník váhá celý rok
V dalších dnech povstalci obsazují Pražský hrad a Vyšehrad. Dav se obrací proti klášterům a rozjitřená situace ve městě vede i k židovským pogromům. V celé Praze je jako oficiální přijata kališnická víra.
"Dobrá tedy, souhlasím," uznává až 24. září 1484 unavený král Vladislav výsledky převratu - po celém roce jednání s novými městskými radami. 40 let pak hlavní město Českého království řídí kališníci. V roce 1485 je na sněmu v Kutné Hoře mezi nimi a katolíky obnoven smír, na jehož základě mají všichni obyvatelé království, včetně poddaných, právo rozhodnout o své víře.

HISTORY revue dodává:
Proč se tedy na tento moment v českých dějinách tak často zapomíná? V pořadí skutečně druhá pražská defenestrace ovlivnila především dění v Praze - na rozdíl od té první a třetí, jež zasáhly celou zemi, potažmo Evropu. Za hradbami metropole druhá defenestrace vzrušila jen málokoho a stejně netečný k bouřlivým pražským událostem roku 1483 zůstal i sám král Vladislav Jagellonský. V neposlední řadě z okna Staroměstské radnice tehdy v drtivé většině vylétly už jen mrtvoly…


Lynč pod okny Novoměstské radnice


První pražská defenestrace v roce 1419 byla vyústěním napjaté situace, která panovala v Čechách na sklonku vlády Václava IV. (1361-1419). Nespokojení stoupenci upáleného mistra Jana Husa se bouří po celé zemi. 30. července 1419 se ozbrojení husité pod vedením kazatele Jana Želivského (1380-1422) shromažďují před Novoměstskou radnicí. Domluva s konšely o vydání vězňů z husitských řad je neúspěšná, vzápětí už ke slovu přichází radikální řešení. Vzpurní konšelé letí z okna (celkem je defenestrováno 12 osob). Ty, kteří přežijí, čeká smrt pod holemi a na kopích přítomných lidí. Tato událost stojí na počátku husitských válek.

Z oken Hradu se padá do měkkého
Předehrou ke třetí pražské defenestraci 23. května 1618 je narůstající nespokojenost protestantů s katolictvím jako státním náboženstvím. Na Pražský hrad se dostavuje delegace pod vedením Matyáše Thurna (1567-1640) a Václava Budovce z Budova (1551-1621), která nemíní dlouho vyjednávat. Královští místodržící Jaroslav Bořita z Martinic (1582-1649) a Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka (1572-1652) plus sekretář Filip Fabricius (1576-1640) jsou vyhozeni z oken. Na rozdíl od svých předchůdců ovšem pád přežijí. Jakmile se zpráva o pražské defenestraci donese do Vídně, je zle. Třicetiletá válka, která otřese celou Evropou, může začít.



Zdroj: RF Hobby a časopis History revue. Děkuji
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Jiří ZAIS Jiří ZAIS | E-mail | 6. dubna 2011 v 7:08 | Reagovat

Informace jsou povrchní. Událostem předcházeli bouře v letech 1476 a zatýkání a mučení lidí v roce 1480. V roce 1483 byla připravována "bartolomějská noc" v Praze, která byla vzrazena a ze strany kališníků se jednalo o prpotiútok který skončil tak jak je popsáno. Jiří ZAIS

2 Mirek Mirek | 12. října 2012 v 2:48 | Reagovat

Clanek je opravdu povrchni. Napeti zpusobilo zatceni ctyr husitskych knezi, z niz jeden byl pozdeji zavrazden v Karlstejnskem vezeni. Katolicka cirkev se take zaktivovala a rada mnichu se navratila do Prazskych klasteru. Klastery meli prave katolikum umoznit podporu vuci planovanemu prevratu. To byl take jeden duvod, proc doslo k utokum na klastery a o nekterych se svedl dokonce boj (jako proti bosakum u sv. Ambroze na miste dnesniho domu U Hybernu). Nekteri konsele byli pristizeni v posteli, a nebyli na radnicic. Prevrat v Praze zpusobil Evropskou senzaci, a dokonce papez nabizel vojenskou pomoc Vladislavovi. Jenze rozdil mezi 1419 a 1483 byl ve vedeni Prahy. Povstalci za kazdou cenu se chteli smirit s kralem a odmitali rozsireni povstani na cele Cechy a postavili se do role mirotvorcu. Je nutne mit na pameti, ze krome problemum v Praze, podobne trenice byli i na jinych radnicich, jako napriklad v Kutne Hore.

3 Václav z Plzně Václav z Plzně | E-mail | 16. září 2013 v 22:30 | Reagovat

A zrovna dneska mi jedna učitelka dějepisu sice řekla, že ví, že jsou 3 prežsé defenestrace, ale prý za Vladislava Jagellonského rozhodně nic nebylo. Učitelka? To by mě zajímalo, kdy měla být ta její třetí... Jeden pán mi řek, že byla i čtvrtá, když vyhodili z okna Jana Masaryka, ale to je blábol, i když to asi byla vražda...

Nicméně první a třetí defenestrace vyvolaly válku, proto je známe z dějepisu. Možná, kdyby Vladislav II. nebyl takový pantofel a povolal do Prahy vojsko, tak by mohla být válka, a pamatovali bychom si i tuto defenestraci. Nezapomínejme, že sice mu k moci pomohli kališníci, ale oficiálně to musel být katolík, jinak by ho papež neskousl. Ano, skutečně Vladislav II. Jagellonský nemusel přejít ke kališnictví. Naproti tomu takový Fridrich August I., vévoda saský, jako August II. , král polský, přešel z luteránství ke katolictví.

4 dsorkin dsorkin | Web | 7. září 2016 v 14:17 | Reagovat

pujcky online boskovice :-x

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.