... Historie trošku jinak, aneb: "Bitvu sem presrál, ale dobro se vyspál!"

Baroko

28. října 2009 v 17:01 | LaVoisin |  Historie odívání

Vznik baroka

Základní rysy barokního umění už jsou uloženy v renesančním umění, protože baroko je rozšířením a domýšlením renesančních uměleckých tendencí. V jistém smyslu však baroko zároveň znamená popření renesance, protože v sobě obsahuje komponentu vycházející v podstatě ze středověkého křesťanského myšlení. Tato komponenta se výrazně projevila především po Tridentském koncilu. Vznik baroka je překonáním manýrismu, protože byl (mj. právě Tridentským koncilem) formulován jasný a srozumitelný myšlenkový program, jímž je v podstatě obroda křesťanství.
Jasné vytyčení a formulování cílů se vzápětí projevilo i ve vytvoření pevného a relativně konzistentního uměleckého jazyka, který obecně nazýváme barokem. Nejvýraznějším představitelem uměleckého přechodu směrem od renesančního umění k manýrismu a baroku je Michelangelo Buonarroti.

Barokní móda

Oděv je rozevlátý a vzdušný, klade důraz na přirozenou a plnou siluetu. Francouzská móda je protikladem španělské škrobenosti a upjaté nepřirozenosti renesanční módy. Francouzská móda je tak absolutně přizpůsobená ideálům baroka v dynamickém směru. Z Paříže jsou každý měsíc (nejprve do Londýna, posléze do celé Evropy) rozesílány dvě loutky (mužská a ženská) v novém oblečku. Zájem o francouzskou módu je nevídaný. I prostý lid celé Evropy se snaží módu dvora Ludvíka XIV. Kopírovat. Oděv prostých lidí je ovšem přizpůsoben praktickým potřebám a samozřejmě je tak asi stokrát méně nákladný. Ludvíkova obliba v okázalosti a nádheře dala prostor fantazii umělců, a tak si francouzská móda získala prvenství trvající po celá staletí.
Co se mužského oděvu týče, právě tady, v barokní módě, se sejdou všechny součásti dnešního pánského obleku tak, jak jej známe - i když v poněkud odlišné podobě.
Košile, kabátec (sako), vesta a kalhoty. Vše velmi vznešeně zdobené, jemné a zženštilé (ne však dost - s opravdovým výbuchem citu, jemnosti a zženštilosti přichází až rokoko). Na kabátci se také poprvé objeví kapsy, které se jak známo udrží až do dnešních dnů. Stejně je tomu tak i s rozparkem vzadu, vytvořeným hlavně kvůli pohodlí při jízdě na koni. Rukávy košile vyčuhují zpod kabátce. Manžety jsou zdobeny bohatou a ohromnou krajkou. Límec je s nákrčníkem a je zdobený řasenou krajkovou ozdobou - takzvaným žabó, které v podstatě předznamenává dnešní kravatu či motýlka. Velký důraz je také kladený na punčochy, ty bývají nejčastěji zhotovovány v pastelových barvách, z hedvábí a ve specializovaných manufakturách. Vzniká i punčochářská škola. Ludvík XIV. dal také vytvořit nové uniformy pro vojáky nižších hodností. Tyto uniformy se řídily přísnými předpisy. Vznikly hlavně kvůli slavnostním přehlídkám královských vojsk.
U ženského oděvu se v průběhu 17. Století změní přirozená silueta. Živůtek se znovu začíná vyztužovat šněrovačkou. Do módy se opět dostává štíhlý pas, ovšem v poněkud modernějším pojetí. Ke zhotovení takovéto módní šněrovačky je zapotřebí kilo rybích kostí. Půl kila postačilo dle francouzských předpisů pouze na domácí negližé. Sukně jsou zpočátku splývavé, ale začnou se znovu podpírat obručemi, jejichž rozměry se postupně zvětšují (největších rozměrů a nových tvarů dosáhnou až v rokoku). Ty to sukně jsou velmi složité a skládají se z několika dílů, v odlišných barvách. Nejbohatší ženy si dávají zhotovovat sukně z lyonského hedvábí a brokátu. To je v tehdejší době hitem na evropském trhu. Žena jako taková se stává středem zájmu aristokratů a často plní funkci politického nástroje. Stává se tak ozdobou královských dvorů.
Ludvík XIV. přichází s novým módním doplňkem - parukou. Ty jsou symbolem vznešenosti a stanou se nezbytnou součástí oděvu barokní i posléze rokokové módy. Ženy si zpočátku dávají zhotovovat složité účesy z vlastních vlasů. Nejznámější je účes "a la Fontagnes" podle Ludvíkovo milenky, vévodkyně de Fontagnes.
Té se při honu účes uvolní a ona si jej přiváže a zpevní stuhami. Což se králi zalíbí natolik, že dá vzniknout novému módnímu hitu. Tyto účesy pak byly vysoké, zpevňované drátky, proplétané stuhami a krajkami.
Obuv se zlepší o zaoblenější tvar, dokonalejší vypracování a hlavně o podpatek. To usnadňuje stání při zdlouhavých ceremoniích. Ovšem obuv není tvarována na pravou a levou nohu, takže často není nejpohodlnější.
Barokní vznešená dáma se neobejde bez slunečníku a krajkového vějíře s kostěnou rukojetí, muž zase bez kordu a trojhranného klobouku s pérem, který nosí převážně v podpaží, aby si nepoškodil pečlivě upravenou paruku. Muži se holí hladce (po vzoru mladičkého panovníka), knír je výsadou pouze vysokých hodnostářů. Nepostradatelným módním doplňkem pro muže i ženu z nejvyšších vrstev jsou potom vyšívané rukavice a rukávník. Poddaní mají tyto doplňky zakázány.
Pro běžný lid byla tedy doba baroka spíše utrpením, návratem starých zřízení, potlačením lidských hodnot, nastolením monarchistického absolutismu. Ovšem z hlediska módy a všeho umění je baroko jedním z největších přínosů lidstva vůbec.


Zdroj: opaline.svetu.cz. Děkuji
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lenka Lenka | 23. května 2010 v 18:56 | Reagovat

výborný blog :)

2 LaVoisin LaVoisin | 24. května 2010 v 15:46 | Reagovat

Moc děkuji :-)

3 htrhtrh htrhtrh | 9. října 2010 v 16:21 | Reagovat

diky moc, tyto stranky me pomohly pri referatu :-D  :-P  :D  :-)

4 debiblogisek debiblogisek | Web | 25. října 2010 v 13:46 | Reagovat

[3]: mě taky :-D

5 Dekuju Dekuju | 20. ledna 2015 v 10:25 | Reagovat

díky za tuhle stránku usnadní spoustu práce a je plná vědení :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.