... Historie trošku jinak, aneb: "Bitvu sem presrál, ale dobro se vyspál!"

Přemysl Otakar II. & Anežka z Kuenringu: Dvorní dáma Anežka: Posloužila Přemyslovi jen jako důkaz jeho plodnosti?

2. června 2009 v 18:53 | LaVoisin |  Přemyslovci
Příběh první jmenovitě doložené milenky českého krále

Král Přemysl Otakar II. znechuceně míjí ložnici své manželky Markéty Babenberské. Kdo by o ní také stál, když je o více než tři desítky let starší než on?! Že s ní vyženil Rakousy? Mladý král si hořce povzdechne, když tu před sebou spatří půvabné, asi 16leté děvčátko ostříhané jako páže. "Jak ti říkají?", zeptá se Přemysl zvědavě. Dívka se lehce ukloní, zrudne ve tváři a špitne: "Anežka. Nebo také Palcéřík."


Tak nějak mohlo vypadat první setkání českého krále Přemysla Otakara II. (kolem r. 1233-1278) s Anežkou z Kuenringu (asi 1236 - ?), dvorní dámou královny Markéty Babenberské (1204/1205-1267). Jisté je, že z toho byla láska na první pohled. Panovník si v mladičké dívce, které se pro její chlapecký účes přezdívalo Palcéřík, našel náhradu za svou postarší choť. A my tak, díky indiskreci kronikářů, známe jménem první doloženou milenku českého krále.

S věrností si starosti nedělá
Přemyslův sňatek s Markétou, uzavřený 8. dubna 1252 v Hainburgu nedaleko soutoku Dunaje s Moravou, je ryze účelový. Panovník si jeho prostřednictvím pojišťuje babenberské dědictví - Rakousy. Země Koruny české se stávají mocným středoevropským soustátím. 20letý štíhlý, svalnatý, byť jen 168 centimetrů vysoký, pohledný mladík však působí vedle vrásčité, prošedivělé a nepříliš hezké postarší dámy dosti podivně. Jistě z toho ani on sám není příliš nadšený a zřejmě si od samého počátku nedělá žádné starosti s manželskou věrností.
V Přemyslově manželství s Markétou Babenberskou, která svým věkem může být spíše jeho matkou, to od počátku skřípe. Historik Václav Novotný (1869-1932) s pochopením píše: "Nepřekvapí…, hledal-li Přemysl náhrady jinde, ba není možné, že se i u své choti , o jejíž upřímné náklonnosti k mladému, statnému manželu netřeba pochybovati, setkával ve svých milostných dobrodružstvích, ne-li s porozuměním, aspoň se shovívavou šetrností."

Dědička, nic víc
Přemysl je v pořadí druhým Markétiným manželem. Prvním se stal už v roce 1225 Jindřich Štaufský, poněkud výstřední syn císaře Fridricha II. Po devítiletém manželství, v němž se jim narodili tři děti, se sice ambiciózní, ale duševně nevyrovnaný Jindřich vrhnul v sebevražedném úmyslu s koněm do horské propasti a zahynul.
Ovdovělá Markéta pak složila slib čistoty a vstoupila do kláštera dominikánek ve Würzburgu. Ostatně takový tehdy býval osud většiny urozených vdov. Teprve po smrti svého bratra Fridricha Bojovného, posledního mužského představitele rodu Babenberků, se pro ni klášterní brána otevřela a jako dědička rakouských zemí se opět stala zajímavým politickým hybatelem. Právě proto se také ocitla v manželském loži s mladičkým českým králem.

Milenka ze vznešeného rodu
Přemysl Otakar II. však dá před ní brzy přednost její mladičké dvorní dámě ze starobylého a vznešeného dolnorakouského rodu Kuenringů, který je v souvislosti s českými dějinami připomínaný už v roce 1185. Tehdy totiž kníže Bedřich udělil Hadmarovi II. z Kuenringu za věrné služby v léno hrad Vitoraz (nyní rakouská Weitra) na pomezí jižních Čech. Mimochodem, onen Hadmar II. vstoupil do dějin jako strážce u Vídně zajatého anglického krále Richarda I. Lví srdce.

Anežka jako test
Poměr Přemysla a Anežky začíná patrně brzy po jeho svatbě s Markétou. Vždyť první plod jejich lásky - levoboček Mikuláš, se narodí už v roce 1253.
Jak je možné, že královna se tak snadno smiřuje s nevěrou svého mladého manžela? Možná má v ní sama prsty! Jistě si je vědoma velkého věkového rozdílu mezi sebou a svým mužem a chápe, že pro něj může znamenat jenom ony vyženěné rakouské země. O možný výklad poměru mezi Přemyslem, Markétou a Anežkou se dodatečně pokouší kronikář Přibík Pulkava z Radenína (†1380): "Protože byla (Markéta - pozn. red.) neplodná, připisovala hanu neplodnosti manželovi. Když se to její manžel Přemysl dozvěděl, řekl jí: »Dej mi jednu ze svých dívek a během roku vyzkoušíš mou potenci nebo impotenci.« Ona souhlasila a dala mu jednu z dívek, kterou milovala více než ostatní, dceru pana z Kuenringu z Rakous. V prvním roce s ní zplodil syna jménem Mikuláš, jehož později učinil vévodou opavským… kromě toho s ní potom zplodil tři dcery, z nichž jednu dal panu ze Strakonic, druhou panu z Vartemberka, třetí konečně dal panu Vackovi z Kravař. A tak hana neplodnosti, přikládaná dříve manželovi, byla připsána manželce."

Ponížená paní Markéta
V královském manželství se příliš nehledělo na lásku. Zato bylo žádoucí zplodit co nejvíce potomků, kteří by zajistili pokračování panující dynastie. Markéta však ve svém věku a v tehdejší době už těžko asi mohla počítat s tím, že by Přemyslovi porodila dědice. Že by však opravdu dohodila svému královskému manželovi dívenku na otestování jeho plodnosti?
Nám taková představa možná připadá poněkud přitažená za vlasy, nicméně Pulkavovu historku tak zcela vyloučit nemůžeme. Vždyť i Zbraslavská kronika se Markétinou údajnou neplodností dosti podrobně zabývala: "Paní Markéta po přemnohá léta s králem zůstávala, ale příhanou neplodnosti ponížena jsouc, dítek míti nemohla, který by po ní v království následovaly. Nic vůbec z věcí případných od obou nebylo opomenuto, ale králová, jak řečeno, nalezena zcela neplodnou…"

Chce levobočka na trůn
Přemysl přitom má potomky ze svého vedlejšího poměru s Anežkou. Přitom se s nimi, stejně jako s celým mimomanželským poměrem, zřejmě nijak netají. Dokonce ho napadne, že by se jeho nástupcem na českém trůně mohl stát právě levoboček Mikuláš. Přemysl proto požádá papeže Alexandra IV., aby byl jeho syn uznán jako jeho právoplatný dědic. Aby si svatého otce naklonil, vytáhne v roce 1254 na svou první křížovou výpravu do Pobaltí proti dosud pohanským Prusům. Na břehu Baltského moře tehdy založí nové město nazvaného Královec, nynější Kaliningrad. (V letech 1267 až 1268 své úspěšné tažení do Pobaltí ještě zopakuje.) Papež někdy v druhé polovině roku 1260 sice potvrdí legitimitu Přemyslových a Anežčiných dětí, zároveň však nepovolí Mikulášovo nástupnictví na trůně.

Zbavit ho milované choti
V té době je už Přemyslovo a Markétino manželství v troskách. Zbraslavská kronika spatřuje hlavní příčinu právě v Markétině neplodnosti: "…Král tedy předvídaje, že pod záminkou takovéto neplodnosti zemím jemu poddaným dostane se zlého, některé své nad jiné důvěrné přátele k sobě povolal a jim příčinu nepokoje svého tajně vypravoval. Ti pak, vážíce obecné dobro nad soukromý prospěch, za užitečnější usoudili, aby král zbaven byl společnosti milované choti, nežli aby celé panství jeho bez dědiců dlouhotrvajícímu podléhalo nebezpečenství."

Všichni mu mluví do rozvodu
Český panovník se rozhodne s Markétou rozvést a opatřit si novou, podstatně mladší manželku. Podle Zbraslavské kroniky však s touto myšlenkou nepřichází Přemysl sám, ale "ponuknuv … jsa slovy moudrých mužův a spokojuje se jejich radou, všecky šlechtice své svolav i správce, ne bez srdečného zármutku věc dlouho zatajovanou jim vyjevil a veřejně požádal, aby ne tak o něho, jako o prospěch národu péči měli… Biskupové se sešli a se souhlasem stolice apoštolské rozvod mezi králem a královou, použivše povinné obřadnosti, před veškerým lidem prohlásili…"

Papeže se neptá
Pravděpodobnější však je, že se Přemysl s nikým příliš neradil o tom, zda se má rozvést. Prostě, když už měl rakouské země, které mu věnem Markéta přinesla, takříkajíc pod palcem, nijak se nerozpakoval a nařídil pražskému biskupovi Janu z Dražic, aby ho rozvedl. Papeže se po předchozích zkušenostech raději na nic neptá. Alexandr IV. stejně v roce 1261 umírá, a než se nově zvolený papež Urban IV. v úřadu rozkouká, je všechno jinak. Vzhledem k tomu, že už v té době jméno Přemysla Otakara II. v Evropě něco znamená, papežské kurii nakonec ani nezbývá, než rozvod dodatečně s dvouletým zpožděním potvrdit.

Dost tomu hříšnému krvesmilstvu!
Přitom zmiňovaná neplodnost manželky není Přemyslovým hlavním rozvodovým argumentem, jak tvrdí Zbraslavská kronika. Tím je jednak porušení slibu čistoty, k níž se Markéta kdysi zavázala při vstupu do kláštera, a pak údajná vzájemná příbuznost čtvrtého stupně. Podle tehdy platného církevního zákona je totiž manželství mezi příbuznými do sedmého stupně považováno za neplatné. Pokud však je přesto uzavřeno, nejedná se z pohledu katolické církve o řádný sňatek, ale o hříšné krvesmilstvo a oba provinilci mohou svůj skutek napravit jen veřejným pokáním a rozvodem.

Odchod zavržené manželky
Jak je vidět, vzal to Přemysl opravdu z gruntu a věděl, jak vyzrát na církevní hodnostáře, a dokonce si zajistit jejich podporu. Celý rozvodový kolotoč Markéta Babenberská zřejmě pouze útrpně sleduje. Jak zaznamenávají staré letopisy, zavržená královna opouští 18. října 1261 Prahu a putuje zpátky do Rakous. Podle jiné verze žije po rozvodu v Krumlově jako host Vítkovců a zde také v roce 1267 umírá.

Radosti se vracejí
Přemysl Otakar II. zatím pospíchá do Prešpurku (dnešní Bratislavy), kde se 25. října 1261 znovu žení. Jeho novou manželkou se stává Kunhuta (asi 1246-1285), vnučka uherského krále Bély IV. a dcera haličského knížete Rostislava. Jejich svatba má po Přemyslově předešlé vítězné bitvě u Kressenbrunnu zajistit také mír mezi Čechy a Uhry a ukončit spor o rakouské dědictví.
Zbraslavská kronika se nad novým sňatkem rozplývá nadšením: "Kunhuta pak přišla do krajin českých, těší se měšťané, radují se s chudými bohatí, dle svých mezí jásá kterýkoli věk. Radosti, které zašly, když Markéta zavržena, ty vracejí se s Kunhutou, druhou chotí…"
Však také Kunhuta Uherská konečně dává Přemyslovi vytouženého dědice, budoucího krále Václava II., a s ním i tři dcery - Kunhutu, Anežku a Elišku.

Ticho po pěšině
A co se stalo s královou milenkou Anežkou z Kuenringu? Písemné prameny o ní cudně mlčí. Pravděpodobně však opustila Prahu v doprovodu rozvedené Markéty Babenberské, kdežto její děti zůstaly v péči královského otce. Tak už to ale v dávných dobách chodilo…

Jedna neznámá
Přemysl Otakar II. měl s Anežkou z Kuenringu celkem tři děti. Kromě syna Mikuláše ještě dvě dcery, nikoliv tři, jak uvádí kronikář Přibík Pulkava. Anežka, pojmenovaná zřejmě po matce, byla později provdána za Bavora ze Strakonic. Druhá nemanželská dcera Eliška se stala chotí Oldřicha z Drnholce. Kromě nich měl Přemysl Otakar II. s nám neznámou ženou ještě dalšího levobočka - syna Jana.

Oddaný nevlastnímu sourozenci
Mikuláš, nemanželský syn Přemysla Otakara II. a Anežky z Kuenringu, byl po dosažení 15 let otcem povýšen na vévodu a získal do dědičného držení Opavsko. Po Přemyslově boku se zúčastnil bitvy na Moravském poli, v níž upadl do zajetí. Po svém propuštění oddaně sloužil svému nevlastnímu bratru Václavovi II. a v roce 1300 mu výrazně dopomohl k zisku polské královské koruny. V roce 1311, za panování Jana Lucemburského, vyhnal Mikuláše z opavského vévodství vratislavský vévoda Boleslav, manžel jeho nevlastní neteře. Vévoda se pak uchýlil do Brna, kde v roce 1318 zemřel. Jeho syn Mikuláš II. však Opavsko získal zpět a k tomu s manželkou Annou Ratibořskou vyženil sousední vévodství ratibořské. Opavští Přemyslovci vymřeli až v roce 1521 Valentinem Hrbatým.

Zaostřeno na dobu

Psi Páně proti kacířům

Papež Řehoř IX. přenesl v roce 1232 na dominikánský řád právo vykonávat svatou inkvizici, tedy systematicky vyhledávat kacíře a odpadlíky a vydávat je k potrestání světským soudům. Ne náhodou se dominikánům začalo říkat "Domini canes", tedy "psi Páně". Bezprostředním důvodem tohoto opatření byla potřeba potlačit hnutí albigenských v jižní Francii.

Jihlavské horní právo
V roce 1249 podepsal český král Václav I. spolu se svým synem Přemyslem Otakarem jihlavské horní právo, soubor právních předpisů upravujících dolování stříbrné rudy v okolí Jihlavy. Toto horní právo se pak stalo vzorem pro všechny ostatní právní úpravy dolování, a to nejen v Čechách, ale i v ostatních zemích Evropy.

Říše se dvěma vládci
Po smrti Viléma Holandského v roce 1256 zůstala Svatá říše římská bez panovníka. Část říšských kurfiřtů, včetně českého krále Přemysla Otakara II., se vyslovila pro Richarda Cornwallského, mladšího bratra anglického krále Jindřicha III. Ovšem zbývající kurfiřti zvolili jeho protikandidáta Alfonse Kastilského.

První anglický parlament
Šlechtická opozice v Anglii vedená Simonem z Montfortu v roce 1264 porazila a zajala v bitvě u Lewes krále Jindřicha III. V následujícím roce ho přinutila svolat parlament, do něhož byla pozvána nejen vysoká šlechta a duchovenstvo, ale i zástupci měst a rytířstva. Tím byl položen základ pro pozdější Dolní sněmovnu.

Zaostřeno na osobnosti

Objevitel Aristotela
Sv. Albert Veliký (kolem 1200-1280), příslušník dominikánského řádu, studoval v Padově a v Paříži a v Kolíně nad Rýnem zřídil generální studio, z něhož později vznikla univerzita. Zasloužil se o znovuobjevení Aristotelovy filozofie a zpřístupnění řecké a arabské vědecké literatury. V roce 1931 byl prohlášen za svatého.

Neúspěšný velitel křižáků
Francouzský král Ludvík IX. Svatý (1214-1270) vedl hned dvě křížové výpravy do Svaté země. Při té první byl v Egyptě v roce 1249 zajat a propuštěn teprve až poté, co za něj templáři zaplatili vysoké výkupné. Při následující křížové výpravě zemřel na severu Afriky zřejmě na mor. Vojenských posil už se nedočkal.

Papež spisovatel
Jan XXI., vlastním jménem Petr Juliani (asi 1215-1277) byl jediným skutečným papežem portugalského původu v dějinách. Patřil k předním učencům své doby a jeho dílo Summulae Logicales se stalo jednou z nejpoužívanějších učebnic filozofie a logiky. Zahynul necelý rok po svém zvolení papežem, když se na něj zřítil strop papežského paláce ve Viterbu.

Vládce Mongolů
Po smrti svého staršího bratra se k moci nad mongolskou říší usilovně šplhá Kublaj-chán (1215-1294). Zakládá dynastii Jüan a centrem svého území stanovuje Khanbalik (dnešní Peikng). Říše za jeho vlády prožívá nebývalý rozkvět a dveře tu mají otevřené i evropští cestovatelé, včetně slavného Marca Pola.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Terka Terka | E-mail | 18. října 2010 v 13:47 | Reagovat

Hmmm....doposud jsem nepřemýšlela nad tím, jestli panovníci měli nějaké milenky. ,,NVĚRNÍCI,,!!! :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.