... Historie trošku jinak, aneb: "Bitvu sem presrál, ale dobro se vyspál!"

Evoluce od A až po Z

3. června 2009 v 12:13 | LaVoisin |  Zajímavosti a zajímavé články
Evoluce neboli vývoj života na Zemi má své zákonitosti i terminologii, se kterou se běžně setkáváme. Podívejme se na některé výrazy blíže.

Archeopterix - je snad nejznámější zkamenělinou. Pochází z bavorských solnhofenských vápenců. Kostra velikosti holuba stará 150 milionů let (střední jura) má na sobě ptačí i plazí znaky a byla silným »proevolučním« argumentem v diskusích mezi zastánci postupného vývoje (evoluce) a zastánci stvoření (kreacionismu). Tato fosilie byla dávána jako příklad »přechodového článku«, dokazujícího, že vývoj směřoval od plazů k ptákům. Poslední nálezy fosilií prvních pravých ptáků (Confuciusornis sanctus a C. dui) pocházejí ze severovýchodní Číny. Stáří Confuciusornise je 130 milionů let a »prapták« Protoavis je ještě o plných 75 milionů let starší než Archeopterix.

Burgesské břidlice - jsou světoznámým paleontologickým nalezištěm v Britské Kolumbii v Kanadě. Byli zde nalezeni zástupci 120 rodů živočichů. Ve většině šlo o organismy s měkkou tělesnou schránkou. Stáří nalezených organismů je 520 milionů let (střední kambrium). Jak bizardní živočichové byli objeveni, naznačuje latinské jméno jednoho z nich - allucigenia.

Cynodonti - byli důležitou vývojovou linií s výraznými savčími znaky. Podle paleontologických podkladů byla většina triasových (cca před 210 miliony lety) cynodontů teplokrevná. Jednalo se o tvory zhruba velikosti psa, kteří měli vyvinuté druhotné ústní patro. Jde ojeden z evolučních »vynálezů«, který umožňuje oddělit dýchání od polykání potravy, což je důležité mimo jiné při kojení savčích mláďat. Ta totiž nemusí kvůli nadechnutí sání přerušit

Darwin Charles - anglický přírodovědec (1809-82) se proslavil zejména knihou O původu druhů cestou přírodního výběru aneb Zachování zvýhodněných odrůd v boji o život. V ní vyložil svou evoluční teorii a objasnil základní myšlenky přírodního výběru a postupného vývoje. Jako všímavý přírodovědec zhodnotil poznatky získané na cestě kolem pobřeží Jižní Ameriky v letech 1831-36.

Dinosauři - populární skupina plazů, kterou různí autoři řadí podle nestejných kritérií. Proto je jejich systematika dodnes nesjednocená. Jejich základním znakem je diapsidní typ lebky (lebka s dvěma spánkovými otvory). Vyvinuli se z bipedních (po dvou chodících) plazů. Někteří z nich byli schopni termoregulace, je prokázáno vysoce vyvinuté sociální chování. Z této skupiny se vyvinula linie vedoucí k ptákům.

Eukaryota - první eukaryotní organismy se na Zemi objevily zhruba před 2,1 miliardami let (eukaryotní řasy). Jejich základní charakteristikou je, že buňky, z kterých se skládá jejich tělo, mají jádro.

Fauna Ediakara - je souborný název pro skupinu živočichů, kteří se náhle objevili před 580 -560 miliony let. Jedná se o skupinu organismů, u kterých neznáme jejich předky a která vyhynula zdánlivě bez potomků. U některých dokonce ani není jasné, zda se jednalo o mnohobuněčně či jednobuněčné tvory. Velikost těchto tvorů byla od méně než jeden centimetr až po jeden metr. Mívali kotoučový či listový tvar, někteří připomínali současné medúzy či bizarní vodní kapradiny. Název této nesourodé skupiny je odvozen od ediakarského hřebene, naleziště v jižní Austrálii.

Gondwana - jeden ze dvou prakontinentů (druhým byla Laurasie), ve které se rozpadl původně jeden zemský kontinent Pangea. Gondwana, která byla na jižní polokouli, zahrnovala Jižní Ameriku, Afriku, Austrálii, Antarktidu a indický subkontinent. Protože se některé kontinenty vydaly na samostatnou pouť dříve, docházelo na nich k jinému vývoji (např. Austrálie, kde nedošlo k rozvoji placentálních savců).

Homo diluvii testis - »člověk diluviální, předpotopní«. Jednalo se o fosilii, kterou roku 1726 objevil a popsal Švýcar Johann Jakob Scheucher (1627-1733). Jako »člověka, který byl svědkem potopy«, jej označil sám Scheucher a církev se k tomuto
názoru přidala. Teprve později bylo zjištěno, že šlo o omyl a jedná se o fosilii mloka starou zhruba 12 milionů let.

Ichtyosaurus - je zástupcem řádu ryboještěrů (Ichtyropterygia, starší název Ichtyosauria). Jde o další doklad, že se plazi dostali do většiny ekosystémů. U těchto mořských obratlovců přeměnil vývoj končetiny na ve vodě mnohem užitečnější ploutve. Byli převážně rybožraví, což dokazuje existence malých zubů často ohnutých dozadu. Ve vodách se proháněli od svrchního triasu do svrchní křídy (cca před 130 miliony let).

Jamkozubí plazi - patří spolu s dinosaury, krokodýly a pterosaury do velké skupiny plazů zvaných archosauři. Jamkozubí (thekodonti) byli na zemi od svrchního permu do svrchní jury. Patří mezi ně i bizarní Longisquama insignis, jehož dlouhé pérovité útvary mohly sloužit ke klouzavému letu.

Krytolebci (stegocephali) - jsou vývojově umělou skupinou primitivních obojživelníků z prvohor a druhohor, jejichž společným znakem je podobný typ lebky. Pro pochopení vývoje jsou důležitou skupinou, která v sobě nese některé zajímavé evoluční "novinky".

Lalokoploutvá latimérie - je udávána jako tzv. živá fosilie (viz. živé fosilie). Je zástupcem skupiny lalokoploutvých ryb (Crossopterygii). Vzhledem k uspořádání ploutví a dalším anatomickým a fyziologickým zvláštnostem se předpokládá, že stály na prahu výstupu obratlovců na souš a byly předky prvních obojživelníků.

Meteorit Murchison - dopadl 28. 11. 1969 v Austrálii a byl hned po dopadu analyzován. Mimo jiné byl výzkum zaměřen na existenci živé hmoty. Meteorit obsahoval velké množství aminokyselin. Znamená to, nelze vyloučit »přísun« materiálu, ze kterého se později vyvinul život z mezihvězdného prostoru. Jedna z teorií, tzv. teorie panspermie, předpokládá vznik života z materiálu pocházejícího z vesmíru.

Neander - je jméno říčky, v jejímž údolí byla nalezena kostra člověka. Původní domněnka tvrdila, že jde o deformovanou kostru moderního člověka. Teprve později se zjistilo, že jde o samostatný druh lidského rodu. Homo neanderthlensis byl kdysi pokládán za našeho přímého předka, ale pozdější výzkumy prokázaly, že jde o sice příbuznou, ale přece jen vedlejší větev našeho vývoje.

Ostnokožci (Echinodermata) - jsou starobylým kmenem živočichů, kteří už na počátku prvohor byli tvarově široce rozrůznění. Někteří z nich jsou udáváni jako hypotetičtí předchůdci strunatců, tedy i obratlovců. Jedná se o výlučně mořské živočichy, jejichž zástupci přežili do dnešních dob. Patří mezi ně mimo jiné jablovci, lilijice či ježovky.

Prokaryota - jsou nejjednoduššími živými organismy. Jejich genetická informace je volně rozptýlená (buňka nemá jádro). Na Zemi se objevily před 3,5 miliardami let a patří mezi ně např. bakterie či sinice.

Quetzalcoatlus - byl aktivně létajícím plazem - pterodaktylem. Zatímco u ar-cheopterixe se o jeho schopnosti letu stále spekuluje, tak u pterodaktylů tyto pochybnosti nejsou. Přestože neměl peří a k letu používal, podobně jako netopýři, kožnatá křídla, nemají ani přes vzdálenou podobnost s netopýry nic společného. Nebyli ani vývojovými předchůdci ptáků. Quetzalcoatlus byl jedno z největších stvoření, které kdy létalo. Rozpětí křídel bylo 11- 12 metrů.

Speciace - je proces vzniku nových druhů, který probíhá neustále. Díky tomu, že souběžně se speciací probíhá vymírání, je speciace procesem v podstatě nikdy nekončícím. Díky tomu, že následnické druhy, nové druhy, vždycky nesou znaky svého předka, je možné sledovat jednotlivé vývojové linie.

Trilobiti - jsou zřejmě u nás nejznámější fosilií. Jedná se vyhynulé vodní členovce, jejichž tělo je rozděleno podélně i příčně na tři části (tri - lobes). Hřbetní krunýř tvořený chitinem byl zpevněn uhličitanem či fosforečnanem vápenatým, trup měl různý počet vzájemně spojených článků. Průměrná velikost trilobitů byla dva až deset centimetrů, ovšem byly druhy výrazně přesahující uvedené hodnoty oběma směry. Z našeho území bylo popsáno přes tisíc druhů a stále jsou nacházeny nové.

Uintacrinus socialis - je vyhynulým zástupcem lilijic. Přestože několik set druhů žije i dnes, jejich výskyt je datován už od prvohor, kdy byly součástí složitých mořských ekosystémů spolu s mechovkami či ramenonožci. Kalich druhu Uintacrinus socialis měl deset až 1 metr dlouhých ramen a jeho zkameněliny byly nalezeny ve svrchní křídě Evropy a Severní Ameriky.

Vůdčí zkamenělina (fosilie) - je fosilizovaný organismus, jehož existence je přesně datována. Pokud se druh vůdčí zkameněliny objeví na jiném nalezišti, dá se podle něj datovat stáří horniny a organismů, které se v ní spolu s ní nacházejí. Pro oblast Barrandienu jsou to například některé druhy trilobitů.

Wegener L. Alfred - (1880-1930) byl německý meteorolog a geofyzik, který roku 1915 formuloval teorii o rozpadu a pohybu kontinentů. Tu popisuje ve svém díle Původ kontinentů a oceánů, kde tvrdí, že po rozpadu prakontinentů se bloky dále pohybují po plastickém podloží. Díky pohybu kontinentů je dnes možné nalézt fosilie organismů v místech, kam by se dnes již nedostaly, např. tropické druhy v mrazivých oblastech.

Xenacanthida - je sladkovodní řád žraloků, kteří byli predátory od svrchního devonu (asi před 285 mil. let) do svrchního triasu. Vyznačovali se výrazným trnem za hlavou a jejich fosilie se našly i na našem území.

Zkameněliny - Fosílie mohou být buď přímo »zkamenělé« organismy (např. kmeny stromů prostoupené oxidy křemíku), jejich otisky či výlitky (např. jádra ulit). Lépe se zachovávají vodní, než suchozemské organismy, protože fosilizační procesy lépe probíhají za nepřístupu vzduchu.

Živé fosílie - organismy či jejich skupiny, které přežily v podstatě nezměněné formě dodnes. Jako příklad bývají udávané latimerie (Latimeria chalumnae) nedávno rozřazené do nejméně dvou druhů, či žraloci. Přestože se u těchto organismů říká, že »přežily v nezměněné podobě«, tak přece jen jde o nadsázku. Nejznámější latimerie se od svých vymřelých předchůdců oddělila před 1,8-11 miliony lety a má na rozdíl od nich posunutý mozek hlouběji do lebky. Nejedná se tedy o tentýž druh.
Zdroj: RF Hobby a časopis 21. století. Děkuji
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kyrian Kyrian | 6. září 2009 v 14:44 | Reagovat

Tu môžeš aj podiskutovať:
http://zeleny.naturalforum.net/forum-f35/topic-t248.htm

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.