... Historie trošku jinak, aneb: "Bitvu sem presrál, ale dobro se vyspál!"

Archeologie od A do Ž

22. května 2009 v 21:29 | LaVoisin |  Zajímavosti a zajímavé články
Archeologie se označuje za historickou vědu zkoumající a rekonstruující nejstarší dějiny lidstva. Díky moderní technice, která se nyní používá, na badatele čekají nové objevy, které posunují zase dál všelidské poznání.

V něm nechybějí ani následující pojmy:

Akropole (akropolis) - označení pro hrad, ústředí starořeckých měst. Tyto stavby vznikaly na obtížně přístupných místech (hlavně výšinách) a kolem nich bývalo opevnění. Nejznámější je Akropolis v Aténách. V archeologickém názvosloví se však tímto pojmem označují i centrální polohy pravěkých a časově historických hradišť (viz) nebo pevněných sídlišť - oppid (viz). Tam žil vládce či vládnoucí skupina a zde se soustředila moc.

Bronzová doba - historicko- kulturní období v období od 3: tisíciletí do počátku 1. tisíciletí př.n.l. Dělí se na starší, střední, mladší a pozdní. Jde o významný přelom i v dějinách lidí žijících na dnešním evropském území. Ve střední Evropě br. d. byla v období 1800 - 700 př. n.l.. Příznačná je výroba bronzu - slitiny mědi a cínu. (Pak byl bronz nahrazen železem.) Rozvíjejí se řemesla, obchod. Mnohem dříve (až o 500 let) než na evropské pevnině se doba bronzová datuje např. na vyspělé Krétě.

Carnac - megalitické stavby u Atlantského oceánu na severozápadě Francie. Tvoří je tři skupiny dlouhých kamenných řad. Kameny jsou vlastně nahrubo opracované sloupy (vysoké 4 - 5 metrů) a svisle zasazené v zemi jako menhiry. Zachovalo se 2934 kusů (v celkové délce přes 4 km). Orovské kultovní místo bylo dlouho považováno za keltskou sluneční svatyni. Nové poznatky však dobu jeho vzniku datují už na počátek doby bronzové (viz).

Čechové - slovanský kmen sídlící v 9. a10. stol. n. l. ve středních Čechách (dolní Povltaví), se středisky na Levém Hradci, Budči a od konce 9. stol. v Praze (Pražský hrad). Pod vedením vládnoucího rodu Přemyslovců sjednotil v 9. a 10. stol. sousední slovanské kmeny a dal jméno zrozené zemi. Morava byla připojena až v 11. stol.

Depot - druh archeologického nálezu, který obvykle sestává z celých předmětů či polotovarů ze stejného druhu materiálu - kamene, mědi, bronzu, stříbra i zlata nebo z keramických výrobků. Nacházejí se (většinou náhodně-mj. při stavebních pracích) v zemi ponejvíce pohromadě, někdy uloženy ve schránce (nádobě). Typickým příkladem jsou depoty, které si obchodníci zakopávali do bezpečí mimo osídlená místa - např.poblíž tehdejších cest.

Epigrafická památka - písemné památky zachované na trvanlivých materiálech (kámen, keramika, kov), výjimečně na dřevě (tvrdém) či na voskových tabulkách. Představují další zdroj pramenů k poznání dějin, zejména antických. (V podobách zákonů, smluv či privilegií se hojně vyskytují v bývalém starověkém Římě, Řecku, Egyptě, Asýrii, Babylónu, Indii, semitských oblastech.Mezi epigrafické památky patří i známý nápis na skále v Trenčíně.) Zkoumá jer speciální vědecký obor - epigrafika.

Fluorový test - jedna z metod absolutního datování pravěkých kostních nálezů. Fluor má schopnost uchovat se v kostech živočichů nejen za života, ale i po smrti, kdy se jiné prvky vytrácejí. Podíl fluoru v kostech uložených v zemi se zvyšuje. Zjednodušeně lze říci, že čím je v kostní hmotě menší obsah fluoru, tím je kost mladší.

Germáni - souhrnné označení pro vzájemně příbuzné kmeny ve Skandinávii a střední Evropě mezi Rýnem a Vislou. Poprvé se objevili asi ve 2. stol. př. n.l. Germáni se zpravidla rozdělují do tří skupin: západní (např. Sasové), východní (mj. kmen Vandalů, který r. 455 vyplenil Řím) a severní (kupř. Vikingové).

Hradiště - pravěké či časně historické opevněné sídlo. Za první útvary podobné hradištím archeologie považuje výšinná sídliště opevněná valy a palisádami (obranná stěna z kůlů zaražených těsně vedle sebe do země).Vyskytuje se už v pozdní době kamenné. V době bronzové (viz) je opatřeno hradbami ze dřeva, kamene a hlíny(u nás Kouřim, Mikulčice aj.).

Chýšovitá urna - nádoba na popel zesnulých, která měla podobu chýše. Urny z pozdní doby bronzové a nové doby železné byly rozšířeny od Skandinávie až po středomoří.

Idol - předmět kultu pravěkého člověka spojený s jeho náboženskými představami a různými vírami a pověrami. Idoly většinou měly podobu plastik lidí, zvířat, ale i věcí. Lidé idoly, které neodmyslitelně patřily k magickým či náboženským obřadům, uctívali.

Jantarová cesta -od pravěku existující komunikace spojující v Evropě severní oblasti s mnohem rozvinutějším jihem. Název získala podle jantaru - fosilní pryskyřice z jehličnatých dřevin, která slouží k výrobě korálů, ozdob… Největší naleziště bylo u Baltského moře, odkud se jantar, který se stal velmi ceněným obchodním artiklem, mj. již v 16. stol.př.n.l. dovážel do Babylónu. Z jihu (i Řím) na sever (přes Moravskou bránu) se vozilo různé zboží.

Kanibalismus - zvyk pojídání lidského masa se objevoval již v dávném pravěku. Většinou docházelo k rozbití lebky, aby se vyňal mozek. (Na našem území byli lidojedy nositelé tzv. knovízské kultury z doby bronzové.) Příčiny kanibalismu (antropofagie) většinou nesouvisely s nedostatkem potravy. Hlavní byly důvody rituální: Např. Nepřátelé byli pojídáni ze msty a ve snaze úplně je zničit. Ovšem často lidojedi s chutí snědli i výjimečného jedince svého vlastního kmene v domnění, že tak získají jeho skvělé vlastnosti (odvahu, sílu, chytrost aj.)

Labrys - dvojitá sekera, hlavní posvátný symbol v krétské kultuře, obětní nástroj vládce - kněze. Býval vyrytý na sloupech, zdobil oltáře i střechy.

Mohylová kultura - šířila se po větší části střední Evropy od počátku střední doby bronzové. Je pro ni příznačné budování mohyl nad hroby příslušníků kmene. Mohyly mívají kamenné jádro, jindy jen prostý hliněný násyp ohraničený věncem kamenů. Velikost mohylových pohřebišť byla od pár desítek až po mnoho stovek mohyl.

Nápisy - byly ve starověku často vytesávány do kamene, přičemž písmena tvůrce často obtáhl červeně či modře. Jindy ryty do bronzu či mědi, malovány na dřevo nebo na stěny či nějakým špičatým předmětem vyškrábány na zdi (graffiti).

Oppidum - latinský název pro město. Archeologie ho používá k označení velkých opevněných keltských sídel, výrobních, obchodních, popř. kmenových středisek z pozdní doby laténské (1. stol př.n.l.). Často chráněny před nepřáteli vodním tokem či bažinami.

Pražský typ - nejstarší projev hmotné kultury prvních historických Slovanů na našem území v 5. a 6. stol.n.l. Tato kultura má název podle žárových (převážně popelnicových) pohřebišť hlavně v severozápadních oblastech Prahy (mj. Loretánské nám. na Hradčanech).

Quirinál - jeden ze sedmi pověstných římských pahorků. V 16. stol. zde vybudovali letní palác papežů. Od r. 1870 byl sídlem italských králů, od r. 1948 je tu prezidentská rezidence.

Relikviář - schránka (často v podobě kříže) na ostatky světců užívaná od křesťanské antiky. Zejména ve středověku se relikviáře staly uměleckými díly bohatě zdobenými (hojně zlatem).

Římská doba - tak se u nás nazývá období od přelomu letopočtu do 4. stol.n. l. Tehdy se naše země ocitla v sousedství císařského římského impéria. Území obývaly germánské kmeny - Markomané (Čechy) a Kvádové (Morava); krátce před změnou letopočtu vytlačili Kelty.

Sarkofág - schránka pro tělesné pozůstatky významných osob, hlavně ve starověku. Nejstarší (starý Egypt) byly dřevěné, poté hliněné, kovové a kamenné, většinou plasticky zdobené.

Šperky - jsou známy již z nejstarší řecké doby (Mykény, Kréta). Vedle zlata se k zhotovení často používalo i stříbro a bronz.

Terakoty - jak naznačuje italský původ (terracotta = pálená hlína), jde o výtvory z pálené hlíny. Byly to zejména sochy a reliéfy; nejznámější jsou starověké drobné plastiky (vysoké 5 - 30 cm). Terakota e však využívá i v architektuře (ozdoba polí ve štítech domů).

Ultrazvukové datování se užívá u pravěkých nálezů. Metoda vychází z poznatku o různé vodivosti (rychlosti šíření) ultrazvukových vln v kostech: S větším stářím kosti reakce klesá.

Vindobona - římský vojenský tábor i civilní město na místě dnešní Vídně. Vznikla v pol. I. stol. n.l. a byla sídlem X. legie. Stala se důležitým centrem tzv. jantarové cesty (viz).

Xanthoi - městečko na jihovýchodě Malé Asie. Proslavily je archeologické nálezy nádherných nádob, které na toto území tzv. barbarů prodávali od pol. 6. stol. aténští tvůrci.

Závist - vrch u Zbraslavi (na pravém břehu Vltavy), kde bylo největší keltské oppidum (viz). Pevnost i s předhradím měla plochu 170 ha.

Židé - jedni z nejstarších národů. Starověké dějiny začínají kolem poloviny 13. stol. př. Kristem, kdy se pastevecké kmeny semitských Izraelců (Hebrejců) začaly usazovat v Kanaánu(dnešní Palestina a Libanon), kde splynuly s místním obyvatelstvem. Část Izraelitů sem přišla z Egypta (tzv. zajetí egyptské) pod vedením Mojžíše.


Zdroj: RF Hobby a časopis 21. století. Děkuji
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 AaandYs3k AaandYs3k | Web | 22. května 2009 v 21:38 | Reagovat

fiha:-O zajimavy blogis:) :-(

2 AaandYs3k AaandYs3k | Web | 22. května 2009 v 21:38 | Reagovat

:)

3 dajusska dajusska | Web | 23. května 2009 v 20:24 | Reagovat

suprový článečky.Omlouvám se, že jsem tu delší čas nebyla, já nějak nestíhala, onemocnel my syn a mám dost práce. Máš to tu stále moc krásné.

4 dajusska dajusska | Web | 28. května 2009 v 7:55 | Reagovat

ahoj děkuji za povzbudivý komentář na blog, dekuji.

5 dajusska dajusska | Web | 29. května 2009 v 21:42 | Reagovat

ahoj, napiš prosím zase nějaky článek zajímavy historicky, moc prosím.

6 muckman muckman | Web | 18. června 2015 v 14:41 | Reagovat

půjčka před výplatou každému :-P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.