... Historie trošku jinak, aneb: "Bitvu sem presrál, ale dobro se vyspál!"

Sámo

14. dubna 2009 v 13:39 | LaVoisin |  Čeští vladaři
Sámo († 658 nebo 659) byl franský kupec, vůdce kmenového svazu Slovanů existujícího v 7. století a označovaného jako "Sámova říše". O jeho životě a osobnosti je jen velmi málo dokladů. Jediné stručné zmínky obsahuje kronika tzv. Fredegara, kde je označován za pohana, ačkoliv Frankové v té době už přijali křesťanství.

Sámova říše
Část Slovanů žijících na našem území, především na jižní Moravě, byla po řadu let vystavena loupeživým nájezdům a násilnostem Avarů, jejichž říše se rozkládala v dnešním Maďarsku. Sámo přišel se svým silně ozbrojeným doprovodem kolem roku 620 (uvádí se 623, nebo 624), právě v době kdy vypukla slovanská vzpoura proti Avarům. Důvodem jeho příchodu byla pravděpodobně snaha ochránit vlastní obchodní zájmy ohrožené válečným konfliktem. Sámova skupina se přidala na stranu Slovanů a společně pobili mnoho nepřátel. Sámo ve vítězném boji údajně prokázal takovou statečnost a velitelskou dovednost, že byl zvolen za krále.
Záznamy franského kronikáře Fredegarda, jsou nejstarší písemnou zprávou, kterou o Slovanech v českých a slovenských zemích máme. Další vývoj popsal těmito slovy: "Tak se stalo, že Sámo založil první slovanskou říši. Oženil se pak s dvanácti slovanskými ženami, měl s nimi dvacet dva syny a patnáct dcer a šťastně vládl 35 let. Všechny další boje, jež za jeho vedení sváděli Slované s Avary, byly vítězné."

Bitva u Wogastisburgu
Později se Sámovi Slované dostali do konfliktu s franskou říší. Její vládce Dagobert I. chtěl rozšířit svou vládu dále na východ a napadl slovanská území pod záminkou pomsty za násilí údajně spáchané na franských kupcích. Byl poražen v bitvě u slovanského hradiště Wogastisburgu (631). Přesné místo, kde se pevnost nacházela, není známo a dodnes se po něm pátrá. Přesně se neví ani to, kam až Sámova moc sahala. Pravděpodobně přesahovala hranice dnešních Čech a Moravy, její centrum údajně mohlo být někde v dolním Pomoraví.
Sámo zemřel pravděpodobně roku 659. O dalším vývoji jeho říše, která nebyla skutečným státním útvarem s pevnou organizací, není nic známo. Předpokládá se, že slovanské kmeny se od sebe opět oddělily a vyvíjely se samostatně. Hlavním cílem kmenového svazu bylo sjednotit Slovany k obraně proti Avarům a Frankům a usnadnit jejich kořistnické výpravy proti sousedům. Jakmile avarské a také franské nebezpečí pominulo, svaz se rozpadl.

Údajní Sámovi potomci

O osudu Sámových potomků se objevilo mnoho spekulací. Mezi ně patří např. příbuznost s rodem Mojmírovců vládnoucím Velkomoravské říši. V pozdějších pramenech se objevují jména jako Marovod, Vladuc z Karantánie či král Suanthos. Vyskytly se i dohady o tom, že Sámo a bájný praotec Přemyslovců, Přemysl Oráč jsou tatáž osoba, případně, že mýtický Krok, otec kněžny Libuše, byl Sámovým synem. Potvrzení těchto domněnek je však prakticky nemožné.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 sasa888 sasa888 | Web | 14. dubna 2009 v 13:49 | Reagovat

awojky maš pekny blog pls kukni ten moj pls pls awojky!

2 Bertík Bertík | E-mail | Web | 14. dubna 2009 v 13:51 | Reagovat

Tenhle blog je poučnej, líbí se mi

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.