... Historie trošku jinak, aneb: "Bitvu sem presrál, ale dobro se vyspál!"

Ladislav Pohrobek: Umírám, ale nevím proč!

1. ledna 2009 v 14:03 | LaVoisin |  Čeští vladaři
"Našeho zlatovlasého krále zabili. Prý se do něj zamilovala manželka Jiřího z Poděbrad a ze žárlivosti mu podala otrávené jablko!" Tak i jinak se na pohřbu Ladislava Pohrobka mluví mezi lidmi a v jejich podání vznikají scénáře, které by jim možná záviděl leckterý spisovatel detektivek.

Sedmnáctiletý král Ladislav Pohrobek (1440 - 23. listopadu 1457) zemře neskutečně rychle zrovna v době, kdy se blíží jeho sňatek s francouzskou princeznou Magdalenou a kdy v něj Češi kladou velké naděje. Co se stalo? Byl to snad opravdu mor? V Praze tou dobou ale neřádí ani mor ani jiná smrtelná choroba. HISTORY revue zrekonstruovala poslední chvíle tohoto českého krále, abychom se dozvěděli, kdo nebo co mu vlastně vzalo život.

Král v kolébce
Má přezdívku Pohrobek, protože přišel na svět 118 dní po smrti svého otce Albrechta II. Pro jeho hladkou a bezvousou tvář mu lidé říkají také král Holec. Pravnuk Karla IV. a vnuk Zikmunda Lucemburského hned po svém narození zdědil ne jeden, ale hned tři trůny - český, rakouský a uherský. Je ale jasné, že ve všech těchto zemích se rozpoutá boj o uchopení moci, ještě než král vyroste. V Čechách se stává správcem země Jiří z Poděbrad (1420-1471), v Rakousku vládne jako místodržící Ladislavův poručník Oldřich Celský (1406-1456) a v Uhrách regent (zástupce panovníka) Jan Hunyady (asi 1387-1456).

Rozmařilý katolík
Prostředí vídeňských dvorních intrik ale rozhodně není nejlepší místo k výchově dítěte. Proto se z mladého krále stává na jedné straně vzorný katolík a na straně druhé rozmařilec, který chodí oblékán podle poslední burgundské módy. "Když přijel do Prahy, byl oděn do bílého kabátce a hnědé sukně, vše z flanderských látek," vzpomínali pamětníci. Když konečně dospěje, začne navštěvovat nevěstince. Do záležitostí lásky ho ovšem zaučují také vznešené paní. Ale jeho vzhled zrazuje a nějak nesouhlasí s jeho povahou. Štíhlý urostlý mládenec se zlatou hřívou vlasů andělů je v podstatě pokrytec, který neváhá podílet se na atentátech.

V ložnici s Jiřím z Poděbrad
Příjezd do Čech a pražskou korunovaci teprve třináctiletého Ladislava si v roce 1453 vymohl Jiří z Poděbrad. Doufal, že tak utichnou třenice o trůn. Protože je král ještě nezletilý, pokračuje Jiří z Poděbrad ve své roli zemského správce. A vede si velmi dobře. Jen díky jemu se traduje, že "za krále Holce byla za groš ovce". Navíc jsou si s mladičkým králem velmi blízcí a dokonce se oslovují "otče" a "synu". Když pak mladý král přijede do Prahy, mají oba společnou ložnici v královském dvoře poblíž Prašné brány. Až později, v letech 1455-1456 dochází v jejich vztahu k jistému ochlazení, protože král začíná o mnohých věcech rozhodovat sám. Pak už se opět na většině rozhodnutí shodnou. Dokonce mají i stejný názor na to, kdo by měl být Holcovou budoucí nevěstou.

Je dobrá partie
Už ve svých sedmnácti letech má mladý král nejvyšší čas na ženění. A vzhledem k tomu, že je dědicem tří korun, je tou dobou nejvyhledávanějším ženichem v Evropě. Například Francouzský rod Valois se potýká s expanzemi burgundského vévody Filipa Dobrého (1396-1467), a tak by se rád spojil se silnými Habsburky. Naštěstí pro Francouze má jejich král Karel VII. (1403-1461) hezkou dceru Magdalenu (1443- zemřela podle různých zdrojů 1482-95), které je v té době čtrnáct let. Ale nic se nesmí uspěchat! Je třeba na to jít diplomaticky. Vyslanci obou zemí se proto nejdřív tak trochu oťukávají a konečně na jaře roku 1457 už je jasné, že tenhle sňatek má budoucnost.
Nevěstu přivezte na husitském voze
Brzy na to se měla vydat do Francie velká a patřičně okázalá delegace zástupců Ladislavových tří zemí. "Vydejte peníze z královské pokladnice, ať je průvod co nejkrásnější!" požádá mladý král své komoří. Vždyť to není ledajaká výprava a je třeba udělat pořádný dojem! Jenže ouha - nejsou peníze. Náklady na celou tu skvostnou výpravu slíbil pokrýt jistý pan Hölzler, jenže se ukázalo, že peníze neměl. Proto se průvod se 700 jezdci, kteří měli do Prahy přivézt princeznu Magdalenu, vydává na cestu až v říjnu. Doboví kronikáři popsali průvod jako "nejkrásnější a největší poselstvo, jaké kdy do Francie přišlo". Dokonce se veze i ukázka husitské vozové hradby, která byla tehdy v Evropě pojmem. V čele průvodu je uherský kancléř Štěpán z Vardy , českou stranu vede Zdeněk Konopišťský ze Šternberka (asi 1410-1476), jehož osud se zvláštně propojí s osudem Ladislava Pohrobka.

Proboha, co mu je?
Zatímco je Zdeněk Konopišťský na cestě za nevěstou, Ladislav Pohrobek křtí na Hradě jeho právě narozeného syna. Cestou domů do Králova dvora na Starém Městě pražském ho rozbolí hlava a nakonec dostane horečku, která se v noci stupňuje. Brzy ráno si pošle pro lékaře. Ti usoudili, že jde jen o lehké nachlazení. Král jim však zatajil, nejspíš ze studu, že se mu v tříslech vytvořily dvě velké boule. Ještě ten den tedy vyjde ze svých komnat, ale dvořané si všimnou jeho "nezvyklé tesknoty, patrné jak na tváři, tak v řeči." V sedm hodin večer král odchází do své komnaty a nechá si přinést ředkvičky a pivo (tehdy zaručený lék proti moru). V noci ho ale přepadnou prudké křeče v břiše. Ráno k sobě opět zavolá lékaře, kteří ale ani tentokrát nic špatného neobjevili. " A jeden řekl: králi, neškodí ti nic, a druhý: králi, zle se máš!"

Ani pouštění žilou nepomohlo
Na diagnóze se sice neshodli, ale oba souhlasili s tím, že nic nezkazí s klasickými léky na otravu - projímadlem, pocením a pouštěním žilou. Jenže ať dělali, co dělali, nic nepomáhalo. Ve středu 23. listopadu léta Páně 1457 okolo čtvrté hodiny odpoledne král Ladislav Pohrobek umírá. Náhlá smrt mladičkého krále všechny šokuje. Nikdo nemůže uvěřit, že ten "mládenec krásný a slavného rodu v sedmnáctém létě věku" zemřel. Následující den je v katedrále sv. Víta vystaveno královo mrtvé tělo. Teď už tomu věří všichni. Otázky kolem jeho smrti však zůstávají. Co se stalo? Proč král zemřel tak mladý a navíc tak rychle? A kdo by mohl mít z jeho smrti prospěch? Nejdřív je však třeba vyslat zprávu do Francie.

Poslové špatných zpráv
Chvíli to ovšem potrvá, než delegaci ve Francii ta zlá zpráva dostihne. Proto se dál vede důkladné a vlastně už v tu chvíli nepotřebné jednání o uspořádání Evropy po sňatku: "Je-li Francie sloupem křesťanstva, je král Ladislav jeho štítem, a je-li Francie domem křesťanstva, jsou Čechy a Uhry jeho obrannou zdí." hlásá vedoucí delegace Štěpán z Vardy. Ale 24. prosince sem konečně přichází zpráva, "jež uprostřed velikých příprav k odjezdu nevěstinu způsobily veliký žal poselstvu i nevěstě." Francouzský král a jeho dvůr litují zmařených plánů na spolek proti burgundskému vévodovi Filipovi Dobrému a delegáti zas přemýšlejí, koho dosadí ve svých zemích na trůn. Navíc je čeká zpáteční cesta, na níž mohou číhat vévodovi vojáci, aby je za tyhle pikle ztrestali. Ale cesta nakonec dopadne dobře. Karel VII. jim zajistí ozbrojený doprovod, s jehož pomocí se dostanou až na německé území. Do Prahy dorazí v únoru roku 1458. V Českém království už tou dobou vrcholí boj o trůn.

Kdo to mohl být?
Otázka ale zůstává - co se stalo? Nikdo, kdo tělo mladého nebožtíka viděl, si nemohl nevšimnout tmavých skvrn i jeho nafouklého břicha. A i když lékaři určili za příčinu smrti mor, slova otrava a jed se šířila mezi lidmi. Podezřelí jsou hned tři lidé: husitský arcibiskup Jan Rokycana, který prý chtěl tehdy husitské Čechy zbavit katolického panovníka i jeho katolické nevěsty. Pak tu byla manželka Jiřího z Poděbrad Johana z Rožmitálu, která se prý mstila za milostné odmítnutí. Mladého přitažlivého krále milovala, ale on její lásku přímo ignoroval. A nakonec je tu sám Jiří z Poděbrad, který se už stínu obvinění z Ladislavovy smrti nezbavil. Motiv se zdá být jasný - moc. Navíc rychlost, s jakou nechal mrtvého pohřbít a skutečnost, že se stal příštím králem, mu v tomto ohledu nijak neprospěly. Ale byl to opravdu on? Na odpověď je třeba počkat celé čtyři stovky let.

Ortel vyřkl tomograf
Od chvíle, kdy mladičký Ladislav Pohrobek zemřel, se lidé ptají, co ho zabilo. Během následujících staletí však vědcům a badatelům nezbývá než se o tom dohadovat a spekulovat nad kostmi mrtvého krále, které vytáhli z hrobu. A daří se jim to moc pěkně. Někteří dokonce přidávají své vlastní, mnohdy neotřelé, teorie. Na seznamu možných příčin se tak objevují například salmonelóza, otrava krve, botulismus nebo dokonce syfilis (kterou nejspíš chytil v jednom z nevěstinců). Skutečná příčina smrti mladého krále se zjistila až v roce 1985. K vyřešení záhady přispěly historické prameny se zápisky o průběhu královy nemoci a moderní technologie. Antropolog profesor MUDr.Emanuel Vlček (1925- 2006) protáhnul staletí staré kosti počítačovým tomografem a zjistil, že krále nezabil Jiří z Poděbrad (ani jeho manželka), ale zhoubná krevní choroba typu leukémie.

Král je nevinný!
Zjištění skutečné příčiny smrti Ladislava Pohrobka znamená konec všem těm příběhům o otráveném jablku a spiknutí ze strany Jiřího z Poděbrad. Smrt mladičkého krále byla podezřelá, to ano, ale pořád přirozená. Vše ostatní (jeho příjezd do Prahy na naléhání Jiřího z Poděbrad, prudké zhoršení zdravotního stavu, náhlá smrt a rychlý pohřeb) byla jen souhra náhod. Ladislav Pohrobek se snad nyní dočká klidu. I Jiří z Poděbrad už může odpočívat v pokoji, i když očištění jeho pověsti trvalo nějakých čtyři sta let.

Zuzana Pšenicová a Dominika Eliášová

HISTORY revue dodává:
Okolnosti kolem záhadné a náhlé smrti mladičkého krále vedly ke vzniku celé řady legend, příběhů a možných i nemožných scénářů. Tak například Ladislavovi lékaři prohlašovali, že hned rozpoznali příznaky otravy, jenže z obavy o své životy o tom řekli jen králi. Ten však o otravě věděl a přikázal jim, aby o tom nikomu neříkali a zachránili si tak své životy. Brzy se ale lidé začali pídit po napínavějších detailech. Kdo? Jak? Kdy? V další verzi, do níž lidé zapletli i pohádku o Sněhurce, Jiří z Poděbrad nakáže své ženě Johaně, aby králi podala otrávené jablko. V dalších verzích je do všeho zapletena i jeho dcera a nůž, jehož čepel byla potřena jedem. Nakonec se objevila i verze, že Ladislav byl udušen polštářem.

Špatná znamení
Karlovi VII se asi čtyři nebo pět dní před očekávaným příjezdem poselstva zdálo, že se mu zlomil meč. Princezně Magdaleně se zase dvě noci po sobě Ladislav zjevoval jako duch, přičemž "její zármutek ráno stěží matka dovedla utišiti." Navíc byla v Čechách během celého roku pozorována kometa, která byla podle pověr nositel špatných zpráv - říkalo se, že "bude hlad nebo mor anebo krve prolití veliké anebo že umře některý mocný král neb pán". I sám Ladislav ten poslední večer před svou smrtí jednu viděl. Zemdlelý a unavený od léčebných postupů tehdejší doby ležel ve své posteli a pozoroval, jak kometa proletěla zčernalou oblohou. Nejspíš to bylo právě v tu chvíli, kdy si uvědomil, že umírá.

Magdalena si ještě počkala
Ještě dlouho po smrti Ladislava Pohrobka nemohla se prý "zbýti smutku pro ženicha z dalekých Čech." Další čtyři roky pak strávila na francouzském královském dvoře, než jí její otec v roce 1461 provdal. Jejím manželem se v roce stal francouzský šlechtic a velitel, hrabě Gaston z Foix. Jeho společnosti si ale Magdaléna neužívala dlouho - manžel zemřel o devět let později, v roce 1470. Měli spolu dvě děti, Františka I. Navarrského a Kateřinu Navarrskou. Magdalena se dožila toho, že je oba viděla usednout na trůn.
Zdroj: RF Hobby a časopis History revue. Děkuji
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 supnigganigganigga supnigganigganigga | E-mail | 23. dubna 2014 v 12:14 | Reagovat

Hello, can you translate this text to English Language? Love ya <3

2 NIGGAHIGGA NIGGAHIGGA | E-mail | 23. dubna 2014 v 12:15 | Reagovat

Bae, Suck ma dick O_O

3 Kevin Haluška Kevin Haluška | E-mail | 13. dubna 2015 v 13:13 | Reagovat

Ahojte je super morreee

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.