... Historie trošku jinak, aneb: "Bitvu sem presrál, ale dobro se vyspál!"

Ditrichštejnové

26. ledna 2009 v 0:54 | LaVoisin |  Česká šlechta
Ditrichštejnové či Ditrichsteinové nebo Dietrichsteinové jsou starobylý rod původem z Korutan, který se v 16. století rozdělil na rakouskou a českomoravskou větev.
Historie
Počátky rodu kladou Ditrichštejnové až do 11. století, ale prokazatelná posloupnost je teprve v osobě Pankráce z Ditrichštejna, který bojoval v r. 1492 s Turky a jehož synové byli povýšeni do stavu říšských pánů. Adam z Ditrichštejna (1527-1590) působil jako diplomat po celé Evropě a také doprovázel syny císaře Maxmiliána II. Habsburského - Rudolfa a Arnošta na cestě do Španělska ve funkci vychovatele. V r. 1575 získal panství Mikulov, které se potom stalo jádrem moci moravské větve rodu. V Mikulově se nachází i Ditrichštejnská hrobka. Jeho syn František Serafinský předčil otce svým kněžským vlivem a politickými ambicemi. Další Ditrichštejnové byli vojáky, diplomaty a politiky. Když zemřel v r. 1864 poslední mužský potomek Mořic Jan z Ditrichštejna, zbyly zde po jeho bratrovi Josefovi čtyři dcery, které si rozdělily jeden z největších majetků.

Nejvýznamnější členové rodu
  • František Serafinský z Ditrichštejna (1570-1636) je nejznámějším představitelem rodu, kardinál a olomoucký biskup.
Byl vychován jezuity a brzy se vydal cestou zářivé kariéry. V jedenadvaceti letech byl olomouckým kanovníkem a o osm let později olomouckým biskupem a kardinálem. Na Moravě vedl neustálé spory se stavy pro svou rekatolizační činnost. Po jejich porážce na Bílé hoře ji mohl plně uplatnit a nejen na svém panství, ale už i jako zemský správce. Programově zlikvidoval všechny zbytky opozice a nezapomněl přitom ani na sebe a konfiskacemi znásobil rodový majetek. V r. 1624 se stal dědičným knížetem.

Erb
Původním erbem rodu byly dva stříbrné vinařské nože se zlatými rukojeťmi ve zlatočerveném pokosem děleném štítu. Roku 1769 přijali Ditrichštejnové dodatečné příjmení vymřelého rodu Pruskovských z Pruskova a zároveň začali užívat i čtvrcený štít tohoto rodu s jelenem ve zlatočerveném poli a dvěma podkovami ve stříbrnočerveném poli, na nějž pak kladli svůj vlastní erb do srdečního štítku. Když roku 1802 získali další příjmení vymřelých Leslieů, přibyl leslieovský erb tří zlatých přezek do levé třetiny velkého štítu, v pravé třetině byl erb Pruskovských a ve střední třetině pak čtyři pole vyženěná původními Ditrichštejny v dřívějších dobách. Štítonoši byli dva zlatí gryfové. Klenotem pak byly tytéž štítové vinařské nože postavené na zlaté korunce a chráněné třemi pštrosímy péry. S obdrženými knížecími tituly a po spojení s uvedenými dvěma rody nakonec štít obsahoval jedenáct polí.

Další členové rodu
  • Ferdinand z Ditrichštejna (1636-1698) - Mikulov, Budyně, Libochovice, Pátek n.O.
  • Karel Maxmilián z Ditrichštejna (1702-1784) zdědil po Jiřím Kryštofovi z Pruskova statky, jméno a erb, takže se psal Ditrichštejn z Pruskova, a když Ditrichštejnové vymřeli, přešel erb i s knížecím titulem na hraběte Alexandra Mensdorff-Pouilly (†1871), manžela Alexandriny z Ditrichštejna (1824-1906).
  • Karel Jan z Ditrichštejna (1728-1808) - Pruskov, Nové Město n.M.
  • František Karel z Ditrichštejna (1731-1813) - Boskovice, Bzenec
Sídla a panství
  • V Čechách to bylo panství Nové Město nad Metují, Budyně nad Ohří, Libochovice, Přibyslav a Vlachovo Březí.
  • Na Moravě pak kromě již zmíněného panství Mikulov ještě velká panství Polná, Boskovice, Lipník a Žďár.
  • Dále měli Ditrichštejnové přirozeně majetky i v Horních Rakousích a Uhrách.

Příbuzenské svazky
Ditrichštejnové byli příbuzensky spojeni s Lichtenštejny,Thuny, Thurny, Eggenbergy, Mitrovici, ad.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Miluše Miluše | E-mail | 1. února 2016 v 17:10 | Reagovat

Dobrý den,
potřebuji vědět kdo je dáma na portrétu
na titulní stránce. Může mi někdo poradit?
děkuji

2 huerta huerta | Web | 8. září 2016 v 14:37 | Reagovat

půjčka od soukromé osoby brno :-?

3 Rumper Rumper | Web | 9. září 2016 v 8:36 | Reagovat

mandikova petra pujcka exekuce :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.