... Historie trošku jinak, aneb: "Bitvu sem presrál, ale dobro se vyspál!"

Velkovévoda

25. listopadu 2008 v 13:24 | LaVoisin |  Šlechta a šlechtické tituly
Velkovévoda je šlechtický titul, používaný ve slovanských, pobaltských a germánských zemích, zpravidla označující samostatného panovníka, který je z hlediska formální hierarchie nižší než král. Území ovládané velkovévodou se nazývá velkovévodství.
Titul v některých jazycích:
  • latinsky dux magnus
  • německy Großherzog (Grossherzog)
  • anglicky Grand Duke
  • rusky Великий князь
  • francouzsky grand-duc
  • lucembursky Groussherzog / Grand-Duc
Termín magnus dux se objevil již za raného středověku pro vrchní panovníky středo- a východoevropských států v období údělů (zejm. Ruska). V takových případech se však v češtině (na rozdíl od některých západoevropských jazyků) tradičně užívá označení veliký kníže. Obdobně se pro panovníky litevské a sedmihradské, stejně jako pro členy ruského imperátorského rodu, užívá v češtině titulu velkokníže, zatímco v západoevropských jazycích je překládán jako velkovévoda.

Titul velkovévody ve své moderní podobě se začal užívat ve středověku v západoevropských zemích původně jako neoficiální označení mocných vévodů. Filip Dobrý Burgundský začal bez jakéhokoli právního základu v roce 1435 užívat ve své titulatuře i označení velkovévoda Západu.
Zřejmě prvním oficiálním velkovévodou se stal Cosimo I. de Medici, kterému byl roku 1569 udělen titul velkovévody toskánského papežem Piem V. Svého zenitu dosáhl titul velkovévody v napoleonské a postnapoleonské Evropě, kdy se objevila velkovévodství Baden, Berg, Frankfurt, Hessen und bei Rhein, Luxembourg, Mecklenburg-Schwerin a Mecklenburg-Strelitz, Oldenburg, Sachsen-Weimar-Eisenach a Würzburg.

Tyto státy však postupně zanikaly a v současnosti existuje v Evropě pouze velkovévodství lucemburské.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.