... Historie trošku jinak, aneb: "Bitvu sem presrál, ale dobro se vyspál!"

Arcivévoda

25. listopadu 2008 v 13:29 | LaVoisin |  Šlechta a šlechtické tituly
Arcivévoda (německy Erzherzog / zkr. Ehzg., v češtině občas i arcikníže) byl v letech 1453 až 1918 titul panovníků Rakouska jako Arcivévoda rakouský (něm. Erzherzog zu Österreich, latinsky Archidux Austriae zkr. A.A.), od roku 1463 jako vedlejší titul habsburských římsko-německých císařů - v době rozdrobenosti habsburských dědičných zemí a množství arcivévodství - od roku 1806 titul rakouských císařů a do roku 1919 titul všech princů vladařského domu Habsburského a Habsbursko-Lotrinského.
Rakouští regenti, kteří byli nositeli tohoto titulu, jsou jmenovitě uvedeni v seznamu arcivévodů rakouských.

Titul
Tento titul vznikl původně ve tvaru Pfalzerzherzog (arcivévoda falcký) ze základu titulu vévoda (něm. Herzog) za Rudolfa IV. Habsburského v listině Privilegium Maius z roku 1359. Zlatá bula Karla IV. z roku 1356 stanovila, která říšská knížata měla právo volit císaře. Toto právo bylo spojeno s řadou dalších privilegií. Jelikož Rakousku nebyla ve zlaté bule přiznána žádná práva, nechal si Rudolf jednoduše zhotovit falešné Privilegium Maius, které mu mimo jiné propůjčovalo titul Pfalzerzherzog , což jej de facto stavilo na úroveň Kurfiřtů. Tento titul však císaře Karel IV., jeho tchán, neuznal. Jako první zavedl titul arcivévoda (Erzherzog) v roce 1414 Arnošt Železný (Ernst der Eiserne).
Teprve habsburský císař Friedrich III. potvrdil tento titul na den Tříkrálový roku 1453 a povýšil jej tím na platný zákon. Od té doby bylo Rakousko arcivévodstvím a titul se stal charakteristickým pro dynastii Habsburků.
Rakousko bylo arcivévodstvím až do roku 1918 - titul se vztahoval na dnešní spolkové země Horní a Dolní Rakousy, jež byly již delší dobu spravovány odděleně. Pro celek habsburských zemí byl v roce 1804 vytvořen titul Rakouské císařství, jemuž bylo Rakouské arcivévodství podřízeno. V titulatuře vládnoucích Habsburků nicméně zaujímal arcivévodský titul stále prominentní postavení.
Od války o španělské dědictví ve Španělsku vládnoucí Bourboni užívali dále všech titulů jako Habsburkové, takže i oni sebe nazývali arcivévody rakouskými (španělsky: Archiduque de Austria). Jelikož podle španělské ústavy jsou stále platné i historické a zaniklé tituly, mohl by se tedy i současný král Juan Carlos I. takto titulovat, nicméně dosud tomu nepřikládal žádný význam.

Arcivévodská koruna
Na jednom z portrétů je Rudolf IV. vyobrazen s "arcivévodskou korunou", kterou však ve skutečnosti neměl. Arnošt Železný (Ernst der Eiserne) tedy nechal zhotovit korunu a také když zemřel arcivévoda Ferdinand II. Tyrolský (1595), byla jedna vyrobena. Konečná podoba zemské koruny Arcivévodství rakouského, tzv. Erzherzogshut, je ovšem z roku 1616, zhotovená na zakázku tyrolského místodržícího Maxmiliána III. a od té doby byla uchovávána v klášteře Klosterneuburg. Při každém vzdávání dědičného holdu novému zemskému správci byla převezena do Vídně, naposledy roku 1835. Kromě toho se zachovaly ještě dvě další arcivévodské koruny, jedna v Mariasteinu poblíž Wörgli v Tyrolsku a ve Štýrsku. Z další koruny, kterou nechal zhotovit císař Josef II. pro svou korunovaci římským králem, se zachoval jen skelet (a je k vidění v Schatzkammer ve Vídni).
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Slávek Slávek | E-mail | Web | 13. října 2011 v 6:20 | Reagovat

Usmívej se,zítra bude hůř…:-) Dobrej článek...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.