... Historie trošku jinak, aneb: "Bitvu sem presrál, ale dobro se vyspál!"

Příběh korunovací na Pražském hradě

23. října 2008 v 19:49 | LaVoisin |  Temné období nikoho

Dějiny korunovací sahají v Evropě do období antiky. V roce 751 navázal ve franské říši na tuto tradici, především na starozákonní děje, Pipin Krátký z rodu Karlovců a nechal se pomazat svatým olejem, což bylo vyhrazeno kněžím a biskupům. Moc, která byla panovníkovi svěřena, měla od té doby božský původ. V Byzanci byli panovníci zdobeni korunou, nebyli však pomazáni. Od 9. století se začaly oba úkony prolínat a obřad se měnil v církevně liturgický ceremoniál, při němž se "z Boží milosti" panovník stával "králem i knězem". To ho povýšilo nad ostatní smrtelníky. Pro střední Evropu byl důležitý rok 1000, kdy polský kníže Boleslav Chrabrý obdržel od císaře Oty III. diadém a uherský panovník Štěpán (později svatý) byl korunován papežem Silvestrem II.
Čeští panovníci získali královský titul poprvé v roce 1085 od římského císaře a pomazání od mohučského arcibiskupa. Od roku 1158 (definitivně v roce 1212) se královská hodnost stala dědičnou. Středověký a novověký ceremoniál byl v podstatě shodný. Od první korunovace roku 1085 až do poslední v roce 1836 bylo během slavnostní mše v chrámu sv. Víta na Pražském hradě korunováno a svěceným olejem pomazáno 26 českých králů a 28 královen.

Korunovace za Přemyslovců

Knížetem Čechů se stal ten, kdo ovládl Pražský hrad, kde se na pahorku Žiži nacházel kamenný stolec. Zvolený kníže byl k němu doveden a slavnostně na něj posazen. Teprve po tomto předkřesťanském aktu byl kandidát plnoprávným vládcem.
V roce 1059/1060 obdržel kníže Spytihněv II. od papeže Mikuláše II. právo nosit v církevní svátky mitru, pokrývku hlavy vyhrazenou vysokým církevním hodnostářům. Tím se vláda přemyslovských knížat rozšířila o duchovní rozměr. Stejné právo bylo v roce 1073 potvrzeno knížeti Vratislavu II.
Jako první Přemyslovec získal královskou čelenku Vratislav II., jemuž ji za pomoc na cestě k získání císařské hodnosti propůjčil Jindřich IV. Císař ozdobil Vratislavovy skráně diadémem na synodě v Mohuči v dubnu 1085. V červnu 1086 ve svatovítské bazilice trevírský arcibiskup Egilbert pomazal Vratislava a jeho manželku Svatavu svěceným olejem. K obřadu vznikl tzv. Vyšehradský kodex, na konci obsahující texty pro korunovační ritus.

Další, kdo dosáhl královské pocty, byl až Vladislav II. Za slib účasti na vojenském tažení do Lombardie jej římský císař Fridrich I. Barbarossa na sněmu v Řezně v lednu 1158 učinil králem. Právo nosit o vyhrazených svátcích diadém obdržel nejen Vladislav II., ale i jeho nástupci.

V září roku 1198 - opět za slib vojenské pomoci, tentokrát římskému králi Filipu Švábskému - získal v Mohuči Přemysl Otakar I. korunu společně s privilegiem, ve kterém byla opět stvrzena královská hodnost jako dědičná. Dědičnost království byla definitivně zakotvena ve Zlaté bule sicilské, zpečetěné římským králem Fridrichem II. Štaufským v roce 1212.

Druhou korunovační slavnost zažila Praha až v roce 1228, kdy ještě za života Přemysla Otakara I. byl ve svatovítském chrámu korunován jeho syn Václav I. s manželkou Kunhutou Štaufskou. K nesmírně okázalé slavnosti došlo v roce 1297 během korunovace Václava II. Po ní se zábava tehdy rozšířila i do podhradí a před městské brány.



Korunovace od Lucemburků po nástup Habsburků

Na přemyslovské korunovační slavnosti navázali až v únoru 1311 Jan Lucemburský s chotí Eliškou Přemyslovnou, dcerou Václava II.
Karel IV. byl za českého krále korunován v roce 1347, obřad se konal ještě v románské bazilice. K předání diadému a ostatních insignií došlo v průběhu slavnostní mše. Před čtením evangelia arcibiskup Arnošt z Pardubic Karla IV. pomazal a poté na jeho hlavu vložil nově zhotovenou korunu. Bezprostředně poté byla diadémem ozdobena i Karlova první choť Blanka z Valois.

Karel IV. inicioval asi roku 1347 vypracování nového korunovačního řádu. Předlohou mu byly staré německé korunovační řády a korunovační řád francouzský. Tento základ Karel IV. obohatil o domácí prvky, především průvod jdoucí královskou cestou v předvečer korunovace na Vyšehrad, kde se panovník poklonil památkám po mytickém zakladateli rodu Přemyslu Oráčovi: lýčeným střevíců a brašně. Dále byl řád doplněn o modlitby podle Karlova vlastního výběru. Výsledkem byla představa ideálního krále, který se posvátným pomazáním stal "náměstkem Krista".

Prvním, kdo byl podle tohoto řádu korunován, se stal v roce 1363 teprve dvouletý Karlův syn Václav IV. Po smrti Václava IV. měl právoplatný nárok na český trůn další Karlův syn, Zikmund. Po prohrané bitvě na Vítkově se nechal spěšně v červenci 1420 korunovat, ale vzápětí Čechy rychle opustil.

Po Zikmundově smrti připadlo České království jeho zeti Albrechtu Habsburskému, manželu Zikmundovy dcery Alžběty. Albrecht byl korunován v roce 1438, o rok později však zemřel. Teprve po jeho smrti se narodil syn - Ladislav Pohrobek, který byl korunován v roce 1453. I v tomto případě zasáhla předčasná smrt.

Správce Českého království Jiří z Poděbrad se dostal na trůn volbou. Byla to v dějinách Evropy neobvyklá událost, kandidát se totiž nemohl vykázat dynastickými nároky. Jiří byl korunován v květnu 1458. Přestože zpočátku uvažoval o tom, že by královskou hodnost mohl získat jeden z jeho synů, sám navrhl za kandidáta na příštího krále Vladislava Jagellonského, který byl potom korunován v srpnu 1471. Vladislavův syn Ludvík Jagellonský byl korunován již v útlém věku tří let. Jeho tragická smrt v roce 1526 umožnila vstup Habsburků na český trůn.
Od roku 1085 do roku 1526 bylo na Pražském hradě prokazatelně korunováno 13 českých králů a 17 královen. Všechny korunovační slavnosti proběhly v téměř stejném duchu, k určitým změnám došlo až v následujících obdobích.

Texty: PhDr. Milena Bravermanová a PhDr. Jan Frolík, CSc.
Foto: Jan Gloc a archivy autorů (3x)

Článek byl převzat ze stránek Příběh Pražského hradu. Děkuji
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 5 5 | 3. října 2011 v 17:18 | Reagovat

:-!

2 mushaa mushaa | Web | 7. září 2016 v 17:28 | Reagovat

půjčka 3000 akce ihned :-P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.