... Historie trošku jinak, aneb: "Bitvu sem presrál, ale dobro se vyspál!"

Obraz Dělení růží

18. října 2008 v 15:05 | LaVoisin |  Česká šlechta
Vítkovci patřili mezi nejstarší českou šlechtu. První zprávy o nich nacházíme již ve 12. století, kdy se připomíná Vítek z Prčice (1134). V literatuře se uvádí, že tento Vítek byl roku 1165 nejvyšším číšníkem českého krále Vladislava I., roku 1173 jeho vyslancem u dvora císaře Friedricha Barbarossy, a že se roku 1179 účastnil bitvy u Loděnic (bitva mezi "selským knížetem" Soběslavem II. a dalším Přemyslovcem, Bedřichem). Bitvu vyhrál Soběslav, ale nakonec se musel pro své neshody se šlechtou vzdát vlády a nastoupil po něm Bedřich. Vítek z Prčic byl již tehdy zřejmě dosti mocným pánem a bojoval proti šlechtě nepřejícímu Soběslavovi na straně Bedřichově. Roku 1184 se stal Vítek purkrabím prácheňským, a není vyloučeno, že využil tohoto svého úřadu k pronikání do jižních oblastí země, až do té doby patřící českým knížatům.
Vítek z Prčice měl dle pověsti 5 synů. Rozdělil své panství a jeho synové se rozjeli po jižních Čechách, založili nové hrady a stali se praotci panství Krumlov, Rožmberk, Jindřichův Hradec, Třeboň - Landštejn, Stráž nad Nežárkou a Sezimovo Ústí. Starou pověst o dělení Vítkovců zachycuje obraz na zámku v Telči a jeho kopie na Krumlově a Jindřichově Hradci. Vidíme na nich před krumlovským hradem praotce Vítka, jak rozdělil svým synům erby s pětilistou růží různých barev. Zlatou růži v modrém poli dostává nejstarší Jindřich, který odjíždí na Jindřichův Hradec; stříbrnou růži v červeném poli nese na svém praporci Vítek z Klokot a odjíždí na Třeboň. Předek pánů ze Stráže odjíždí s modrou růží ve zlatém poli a nemanželský syn Sezima míří k Ústí pod praporem růže černé ve zlatém poli. Nad Rožmberkem a Krumlovem má panovat Vítek se znakem červené růže v bílém poli.

Obrazy ovšem zachycují jen pověst a ještě nepřesně. Především zobrazené hrady byly založeny mnohem později v průběhu 13. století, např. Stráž až na jeho sklonku (snad kolem roku 1276). Dále není pravdou, že by se krumlovští Vítkovci až v další generaci rozdělili na dvě větve - krumlovskou a rožmberskou - nýbrž rozdělení nastalo již za synů Vítka I. z Prčic, kdy se Vítek II., zvaný starší, stal zakladatelem větve krumlovské a jeho mladší bratr, také Vítek, zakladatelem pozdějšího rodu rožmberského. Za třetí se autor zmíněného obrazu dopustil chyby heraldické - krumlovští Vítkovci měli ve znaku zelenou růži a ne červenou, jak uvádí obraz. Historickou skutečností zůstává osobnost Vítka z Prčic a to, že měl 5 synů :

Jindřicha - zakladatele Jindřichova Hradce - zlatá růže na modrém poli
Vítka II. staršího - praotce Vítkovců krumlovských - zelená růže ve stříbrném poli
Vítka III. mladšího - praotce Rožmberků - červená růže v stříbrném poli
Vítka IV. - praotce pánů z Třeboně a Landštejna - stříbrná růže v červeném poli
Sezimu - černá růže ve zlatém poli.

Někdy však bývají páni ze Stráže a páni ze Sezimova Ústí spojováni do jedné rodové větve pánů ze Stráže a Ústí se znakem modré nebo černé růže na zlatém poli.

Vedle těchto bohatých Vítkovců shledáváme se s mladšími Vítkovci ve středních Čechách, např. pány z Úpice aj., kteří ovšem nedosáhli historického významu svých bohatých příbuzných.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.