... Historie trošku jinak, aneb: "Bitvu sem presrál, ale dobro se vyspál!"

Lichtenštejnové 2

8. října 2008 v 19:25 | LaVoisin |  Česká šlechta
Tento článek je z časopisu History revue 09/08 kde je moc hezký článek o Lichtenštejnech a tak jsem si řekla, že Vás o něj neošidím a v poznámkách Vám ho sem přepíšu. (Článek není celý, dávám sem jen věci, které mi přisli zajímavé).

Jméno Lichtenštejnové prý získávají podle chudého horníka, který nečekaně vykope ve skále lesklý kámen. Odevzdá ho pánovi, kterému půda patří. Ten mu, dojat jeho čestností, kámen vrací se slovy "Zde máš pole, jdi, hospodař na něm a vychovávej potomky stejně poctivé jako ty." Rod si od té doby říká licht-stein (lesklý kámen) ...

  • Václav IV. je v srpnu 1400 sesazen, protože je podle názoru mnohých "králem nepotřebným, nečinným a nedbalým". 6 března 1402 si na něj počíhá bratrZikmund, liška ryšavá. Uvězní ho v tzv. Králově dvoře u Prašné brány a převeze ho do Vídně k vévodovi Albrechtu IV. Václav uzavírá s vévodou dohodu o spojenectví. Ten mu na oplátku za vstřícnost zlepšuje vězeňské podmínky. Proto se Václavovi v neděli 11. listopadu 1403 daří v přestrojení utéct z Vídně. Přeplaví se přes Dunaj, kde už ho očekává Jan II. z Lichtenštejnu s 50 doprovodnými jezdci. S jejich pomocí se bezpečně dostává na hrad Mikulov. Václav se Lichtenštejnům za pomoc odmění: dostávají hrad Břeclav.
  • Perchta z Rožmberka (1429 - 1476) je dcerou známého odpůrce husitů, mazaného Oldřicha II. z Rožmberka (1403 - 1462). Dvacetiletá Perchta se v listopadu 1449 vdává za neurvalého alkoholika Jana V. z Lichtenštejnu (? - 1473). Zadlužený Oldřich slibuje Janovi vyplatit věno 1.000 kop grošů. Není to nijak závratná suma. Rožmberkové mají navíc finanční problémy, a tak se výplata věna opožďuje. Schytá to Perchta. Jan z Lichtenštejnu se ke své manželce chová přímo skandálně. Manželské spory vyvrcholí v roce 1471 jejím útěkem z Mikulova do kláštera ve Vídni. Když její manžel Jan o 2 roky později 19. července umírá, na smrtelné posteli ji prosí o odpuštění za příkoří, která jí za života činil. Perchta odmítá. Jan ji prokleje a ona po své smrti v roce 1476 bloudí rožmberskými hrady jako Bílá paní.
  • Slibnou kariéru Karla I. (1569 - 1627) z rodu Lichtenštejnů v roce 1599 otevírá konverze ke katolictví - stává se nejvyšším zemským sudím na Moravě. V roce 1600 je nejvyšším hofmistrem císaře Rudolfa II. a předsedou císařovy tajné rady. Ve sporu Rudolfa II. s jeho bratrem arcivévodou Matyášem roku 1608 se staví na Matyášovu stranu, za což ho císař zbavuje úřadů. Když ale arcivévoda Matyáš v roce 1608 po řadě jednání a intrik uzavírá 25. června s Rudolfem II. tzv. smlouvu z Hdradčan a získává uherskou korunu. Dolní a Horní Rakousko a Markrabství moravské a stává se budoucím českým králem. Karla nemine za jeho podporu odměna. Jako první v Království českém je dědičně povýšen na knížete.
  • Maxmilián, Karlův bratr, udělá vojenskou kariéru a rohodujícím způsobem se podílí na vítězství Katolické ligy v bitvě na Bílé hoře. Roku 1623 je společně s bratrem Gundakarem povýšen do dědičného stavu říšského knížete. Lichtenštejnové v pobělohorském období získávají velký majetek díky konfiskaci majetků. Podle odhadu pochází 41% majetku, který vlastní na konci 19. století, právě z období let 1620 - 1650.
  • Na přelomu 18. a 19. století jsou Lichtenštenové již bohatým rodem: vlastní 32 panství rozdělených do 5 okrsků.
  • Vojenskou kariéru si volí Jan I. Josef (1760 - 1836). Za napoleonských válek je vrchním velitelem rakouské armády, kterou vede do bitvy u Slavkova. V roce 1806 mu Napoleon potvrzuje suverenitu Lichtenštejnska. Zůstává ale "vždy a na prvním místě rakousko-moravským pánem, i přes vědomí své suverenity".
  • Johan II. (1840 - 1929) dává Lichtenštejňanům rozsáhlá politická práva. Druhá ústava z roku 1921 vytváří z knížectví konstituční monarchii. Johann II. po první světové válce zpřetrhal tradičně spojenecké vztahy s Rakousko-Uherskem, resp. s jeho nástupnickými státy, a navázal úzké vztahy se Švýcarskem.
  • Československá vláda po roce 1918 odmítá uznat Lichtenštejnské knížectví jako stát. Majetek Lichtenštejnů v Čechách je při pozemkové reformě zredukován z přibližně 1450 km2 na 660 km2, přesto zůstávají v Československu významnými majiteli půdy. Reformu ale diplomaticky neuznávají.
  • Dva vídeňské paláce, zámky Lednice, Valtice a Štemberk na Moravě skrývají před rokem 1938 poklad - jádro lichtenštejnských uměleckých sbírek.
  • Na konci roku 1944 Lichtenštejnové získávají povolení vyvézt díla tzv. 2. kategorie do Vaduzu. Dr. Wilhelm má chytrý nápad: mění popisné a evidenční štítky u 1. kategorie a vyváží je do Lichtenštejnska jako 2. kategorii.
  • Lichtenštejnové nakládají nejcenější část majetku do vlaků a odvážejí do bezpečí. Německá armáda obsazuje jeden objekt za druhým. Co nestihne zničit gestapo, dorazí pak Rudá armáda.
  • Díky úzkým vztahům s taktéž neutrálním Švýcarskem je rod ušetřen válečných operací.
  • Situace Lichtenštejnska za války: "V zemi se sice museli vyrovnávat s nedostakem potravin, ale jinak zde vládl takový klid, že se kníže František Josef II. mohl v roce 1943 v klidu oženit s hraběnkou Georginou von Wilezeck. Kníže se dokonce jednou setkal s Hitlerem a zdejší lidé tvrdí, že právě tato schůzka rozhodla o tom, že je diktátor nechá na pokoji."
  • Neutralita Lichtenštejnska je zřejmě porušena jenom v otázce donských kozáků. Německá okupace donksé oblasti znamená pro kozáky příležitost k odstranění bolševiků. Hitler proto vítá kolaboraci kozáků a vytvoří kozáckou armádu. Kozákům slibuje, že v případě německé porážky v Sovětském svazu jim najde vhodný exil. Během 2. světové války překročí hranice neutrálního Lichtenštejnska také jedna kozácká divize. Kníže František později odmítá kozáky vydat. Někteří kozáci skočí na falešné sliby a vrátí se do Sovětského svazu, ale po návratu jsou zastřeleni.
  • Majetek Lichtenštejnů je na základě dekretů E. Beneše konfiskován. Důvodem je především skutečnost, že se při sčítání lidu v roce 1930 údajně hlásí k německé národnosti.
  • Letos v dubnu Česká republika kupuje více než 100 uměleckých děl umístěných před rokem 1945 na zámcích Lednice, Valtice a Štrnberk. Lichtenštejnové prodávají v aukci společnosti Christie´s více než 800 děl a získávají v přepočtu 120 milionů korun.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.