... Historie trošku jinak, aneb: "Bitvu sem presrál, ale dobro se vyspál!"

Vyvraždění rodu: Zabili na 3000 Vršovců

11. září 2008 v 20:46 | LaVoisin |  Zajímavosti a zajímavé články
Kronikář Kosmas zřejmě lhal o konkurentech Přemyslovců
Píše se rok 1108 a kníže Svatopluk vydává jasné rozhodnutí - rod Vršovců musí zmizet z povrchu zemského. Jeho zbrojnoši začnou okamžitě jednat. Objíždějí hrad po hradu a zabíjejí jednoho Vršovce po druhém. Na konci krvavých jatek mají na svých mečích na 3000 zářezů...
"Rod nenávistný a pokolení zlé," tak tituluje kronikář Kosmas (1045-1125) rod Vršovců. Historikové ale dodnes tápou, zda oprávněně. Je totiž jasné, že dějiny sepisují vítězové, a těmi jsou v tomto případě Přemyslovci. V roce 1108 mělo jejich vítězství podobu vyvraždění téměř celého rodu Vršovců. Vydejte se s EPOCHOU po stopách zavrženého rodu, který před 900 lety tak krutě skončil…
Rod od proutěného košíku
Kdo vlastně byli Vršovci? Patří k nim Kochan, kterého Kosmas označuje za "zlosyna a člověka ze všech lidí nejhorších", ale prý také světec Prokop Sázavský (asi 990-1053), zakladatel a první opat sázavského kláštera. Vršovci jsou vedle Přemyslovců a Slavníkovců jednoznačně nejstarším českým rodem. Jejich starobylé jméno je odvozeno od vrše, proutěného košíku na ryby či ptáky. Údajně nejstarší zmínku o nich našel Václav Hájek z Libočan (asi 1490-1552) a přináší ji ve své Kronice české. O roku 720 (!) vypátral, že Vršovce jako rod uznává samotná kněžna Libuše. Na oplátku stáli po jejím boku jako poradci.
Brutální smrt za nevěru
To je ovšem pouze pověst. Vršovci se prokazatelně objevují na scéně v době vlády knížete Boleslava II. (asi 935-999). Nejprve mají konflikt s druhým pražským biskupem, svatým Vojtěchem Slavníkovcem (955-997): do biskupova sídla, podle jiné verze mělo jít o baziliku sv. Jiří na Pražském hradě, se uchýlí cizoložná žena. Za její zločin jí hrozí podle pohanských zvyklostí trest smrti ukamenováním. Vojtěch, věrný svému poslání duchovního pastýře, poskytne nešťastnici církevní azyl a ukryje ji v chrámu. Historik Gelasius Dobner (1719-1790) tvrdí, že zoufalá nevěrnice je chotí významného předáka Vršovců, který se pochopitelně cítí poškozen a uražen a přeje nešťastnici smrt. Vojtěch nakonec azyl neubrání, rozzuření mstitelé nevěrnou ženu vyvlečou z baziliky a zabijí. Jedna z legend praví, že je usmrcena přímo na dlažbě kostela.
Když Slavníkovci překážejí...
Podíl Vršovců na chrámovém mordu je víc než sporný. I když není jednoznačně prokázán, zmiňuje se o něm hned několik historiků. Vycházejí přitom z textu citované svatovojtěšské legendy. Praví se v ní, že pronásledovatelé nešťastné dámy vyhrožují biskupovi těmito slovy: "Jestliže … nám nevydáš cizoložnici, máme tvé bratry přec a máme tvé příbuzné také, na jejichž potomstvu nám lze sdostatek pomstít ten zločin." Straší tedy Vojtěcha vyvražděním Slavníkovců, k němuž nakonec v roce 995 skutečně dojde? A mají na něm právě Vršovci rozhodující podíl? Nesporná je například jejich účast na tažení proti Libici nad Cidlinou, hlavnímu slavníkovskému sídlu. Celá vojenská akce a následný krvavý masakr se prý odehrají v čistě vršovské režii za zády knížete Boleslava II. Sám kronikář Kosmas uvádí, že "toho času kníže nemohl vládnout sám sebou, ale vládli předáci... Jednoho svátečního dne kradmo vnikli do hradu Libice... muže i ženy do jednoho pobili a sťavše čtyři bratry svatého Vojtěcha se vším potomstvem před samým oltářem, hrad zapálili..."
Kníže o ničem neví?
V době, kdy Kosmas píše svou kroniku, je už Vojtěch dávno svatořečen, a proto není možné uvést, že by měl na masakru jeho nejbližší rodiny podíl český kníže. Kosmas proto z panovníka udělá maroda a svede krvavý zločin na jakési "předáky". Že jde o předáky Vršovců, toho se dějepisci dopátrají jaksi oklikou. V roce 1108, kdy jsou sami Vršovci vyvražděni, jsou dva z nich - Božej a jeho syn Bořut - uváděni jako kasteláni právě na Libici. Historikové z toho usuzují, že hned po slavníkovském masakru si vzali Vršovci hrad do své správy, respektive že jim ho věnoval sám Boleslav II. Prý jako odměnu za jejich podíl na dobytí hradu a tím pádem na definitivním sjednocení Čech pod přemyslovskou vládu. Toto tvrzení je samozřejmě zase v rozporu s názorem, že se to krvavé divadlo vlastně odehrálo bez vědomí knížete.
Jednoho bratra vykastrovat, druhého udusit
Po smrti Boleslava II. se ujímá vlády jeho nejstarší syn Boleslav III., řečený Ryšavý. Na trůn nastupuje jako starý ženáč, nemá však stále žádného mužského potomka, jen dospělou dceru, která se vdává - a to je důležité - za jakéhosi Vršovce. Nový kníže samozřejmě myslí na to, kdo převezme vládu po něm, a rozhodně to nepřeje svým mladším bratrům - Jaromírovi a Oldřichovi. V mnohem větší oblibě má svého zetě, který se může stát zakladatelem nové panovnické dynastie Vršovců. Podle dohadů proto Boleslav III. svého prostředního bratra Jaromíra nechá vykastrovat a druhého Oldřicha poručí udusit v lázni, ale neúspěšně. Po této tvrdé lekci knížecí matka, vdova Emma, už na nic nečeká a se svými mladšími syny Jaromírem a Oldřichem uteče k příbuzným do Bavor.
V Čechách vládne opilec
Zdálo by se, že teď už Vršovcům nic nebrání v tom, aby si mohli brousit zuby na knížecí stolec. Paradoxně se tou překážkou stává sám Boleslav III. Zřejmě se nějak se zetěm nepohodne a v roce 1002 proti němu vypukne povstání vedené rodem Vršovců. Boleslav III. neváhá a utíká ze země. Nastalých zmatků v Čechách využije polský kníže Boleslav Chrabrý (966-1025), mimochodem sám po matce Dobravě, sestře Boleslava II., poloviční Přemyslovec. Přitáhne s vojskem do Prahy a dosazuje na trůn jakéhosi Vladivoje, snad potomka postranní linie Přemyslovců. Vladivoj se však po necelém roce svého panování údajně upije k smrti. Po jeho epizodické vládě je proto na trůn povolán z exilu prostřední syn Boleslava II., vykastrovaný Jaromír.
Místo lovu kruté mučení
Ovšem to se rozhodně nelíbí Vršovcům. Pozvou proto nového knížete na lov, při němž se podle dobového zvyku nemálo posilují medovinou. Na kopci Veliz na Křivoklátsku Jaromíra zrádně zajmou. Knížete pak vysvlečou donaha, připoutají ke kolíkům zaraženým do země a vysmívají se jeho fyzickému znetvoření po kastraci. Vrcholem vršovské zábavy je, když rozjaření a opilí skáčou na koních přes nahé tělo spoutaného a na smrt vyděšeného knížete. Naštěstí Jaromírův věrný lovčí Hovora s nasazením života přivolá pomoc a vladaře se z potupného zajetí podaří zachránit.
Zlikvidují je, když je hostina v nejlepším
Kníže si to už s Vršovci vyřídit nestačí. Doba je neklidná a plná zvratů. O další se postará Boleslav III., který se s pomocí polského panovníka Boleslava Chrabrého vrací do Čech, svrhne bratra Jaromíra a začne znovu vládnout. Vršovcům nezapomene, že ho vyhnali ze země, a chce si to s nimi vyřídit. Pozve jejich předáky na Pražský hrad na masopustní hody. Když je 9. února 1003 hostina v nejlepším, přivolá Boleslav III. najaté Poláky, kteří Vršovce zmasakrují. Sám kníže osobně jedinou ranou rozsekne hlavu svému zeti. Polský kníže Boleslav Chrabrý se krvavého masopustu zděsí, Boleslava III. posílá do polského vězení a sám se v Čechách ujímá vlády. Ne nadlouho. Vršovci moudře usoudí, že lepší než Poláci je přece jen vykastrovaný Jaromír, a tak se v zemi zvedne vlna odporu vůči teď už neskrývané polské okupaci. V srpnu 1004 vpadne do Čech vojsko římsko-německého krále Jindřicha II. a s pomocí českých oddílů Poláky z Prahy vyžene. Jaromír je pak znovu dosazen na český trůn.
Vyřídí bratra i Vršovce
Vládne až do roku 1012, kdy se o palácový převrat postará mladší bratr Oldřich. Svrženého Jaromíra nechá pro jistotu oslepit a zavřít do knížecího dvorce v Lysé nad Labem. Navíc to o dva roky později odskáčou i Vršovci v čele s jistým Božejem. Prý za to, že podporovali Jaromíra. Kdyby totiž zůstal knížetem a jako kastrát zemřel bez potomků, mohli by si údajně jako příbuzní Přemyslovců činit nároky na český trůn. Podle historika Václava Vladivoje Tomka (1818-1905) Oldřich jejich úmysl prohlédne a uspořádá na ně doslova krvavý hon.
V roce 1034 kníže Oldřich umírá, slepý Jaromír je propuštěn a osobně uvede na knížecí stolec Oldřichova syna Břetislava I. (1002-1055). Podle Kosmase ho prý tehdy přede všemi nabádá: "...Ale oněch tam, kdož jsou Vršovci, nešlechtěných otců ničemní synové, našeho rodu domácí nepřátelé, rodinní škůdci, střež(z?) se jako zabláceného kola a vyhýbej se spolku s nimi, protože nikdy nám nebyli věrni..."
Atentát na záchodě
Vršovcům se takové řeči samozřejmě nelíbí a pomstí se Jaromírovi vskutku krutě. Najatý kat se k němu v plíží v okamžiku, kdy je na toaletě, a ostrým oštěpem ho bodne do zad.
Břetislav samozřejmě nařídí přísné vyšetření atentátu. Ochotní udavači mu donesou, že Jaromíra má na svědomí Vršovec Kochan, a navíc tvrdí, že se chystá zabít i jeho. Břetislav, jak píše Václav Hájek z Libočan ve své kronice, okamžitě nakáže toho proklatého Vršovce zlikvidovat. "Bez meškání kázav jej chytiti, dal jemu nos uřezati a oči vylúpiti a potom do vody uvrci a jej tam pohřížiti, ale ne utopiti..."
Nájemný vrah Lork
Vršovci se pak na čas ztrácejí z dějin, nicméně zůstávají stále předními šlechtici v zemi. Když je Břetislav II. večer 20. prosince 1100 při návratu z lovu zákeřně zabit jedním ze svých dvořanů, mnozí současníci vidí v pozadí této vraždy prsty mstivých Vršovců. Kronikář Dalimil o tom počátkem 14. století zaveršuje: "Vršovci se s Němcem smluvili, že mu (rozuměj Lorkovi) přebohatě zaplatí, když knížeti život ukrátí..."
Že by zrada?
Po Břetislavově smrti se ujímá vlády jeho mladší bratr Bořivoj II. (1064-1124). Protože se proti němu bouří jeho příbuzní na moravských údělech v Olomouci a v Brně, potřebuje podporu a Vršovci mu teď bez ohledu na špatnou pověst přijdou vhod. Jenže Bořivojův strýc Svatopluk Olomoucký se v roce 1107 zmocní trůnu a svého synovce vyžene ze země. Vršovci se stačí včas přidat k vítězi. Zprvu se zdá, že si nový kníže jejich podpory náramně považuje. Když hned v následujícím roce 1108 vráží s vojskem pomoci římsko-německému králi Jindřichovi V. ve válce s Uhry, svěří správu země právě Vršovcům. Při obléhání Prešpurku (nyní Bratislavy) se mu však donese, že do Čech zatím vpadl polský kníže Boleslav III. Křivoústý a s ním i vyhnaný Bořivoj II. A Vršovci se k nim údajně přidávají.
Když Svatopluk zuří
Svatopluk vezme tuto zprávu náramně vážně, rozzuří se a honem pospíchá zpátky do Čech. Poláci sice zatím zase odtáhli domů, ale běsnící kníže si potřebuje vylít vztek a myslí jen na pomstu Vršovcům. Údajně, jak nám sděluje Kosmas, prý vyhrožuje, "že celý ten rod mečem zhasí jako svítilnu". Vršovec Mutina jede Svatoplukovi naproti. Ten se navenek tváří při uvítání vlídně. Pouze nařídí, aby se na druhý den všichni předáci shromáždili na hradě Vraclav, kousek od Vysokého Mýta. Tam pak promluví: "Všem nám odporný rode a bohům protivné plémě, ničemní synové Vršovici, našeho rodu domácí nepřátelé!..."
Zabíjeli i malé děti
Zároveň dává Svatopluk pokyn katovi, aby Mutinu, dva jeho syny a dva další vršovské předáky Vnislava a Damašu na místě popravil. Pak Svatopluk nařizuje, aby "byl celý ten rod bez rozdílu věku a beze všeho odkladu povražděn". Dalšího předáka Vršovců Božeje zastihnou přemyslovští vrazi na Libici, kde je kastelánem. Svatoplukův pochop Krása nejdříve zabije jeho syna Bořutu a pak i samotného otce. Následuje děsivý masakr, jemuž prý padlo za oběť na 3000 mužů, žen i dětí. Jak vypráví kronikář Kosmas, Svatoplukovi zbrojnoši řádí v Praze a likvidují příslušníky rodu Vršovců jednoho po druhém."... Jedni byli vedeni na tržiště a jako dobytek skoleni, jiní byli na hoře Petříně sťati, mnoho jich bylo povražděno v domech nebo na ulicích."
Vražda za vraždu
Přesto, že jsou Vršovci v roce 1108 vyvražděni, máme dnes vážné pochybnosti o tom, zda se opravdu jednalo "o rod nenávistný a pokolení zlé", jak se nám snaží namluvit kronikář. Všechno to hanění má zcela nepochybně Svatoplukův masakr dodatečně ospravedlnit. Je pravděpodobné, že se z větší části jedná buď o výmysly nebo zločiny jiných, dodatečně připsané na vrub Vršovců. Naopak se dokonce zdá, že v jistých kritických okamžicích Vršovci zachraňovali samou podstatu českého státu. Vždyť v dobách okupace polským vládcem Boleslavem Chrabrým měli Češi namále a nechybělo mnoho a naše země mohly být už navždy připojeny k Polsku jako bezvýznamná provincie. Vršovský odpor tehdy patrně sehrál pro naše přežití významnější roli, než si vůbec dokážeme představit. Zhruba rok po tomto masakru jednoho zářijového dne za soumraku přepadl knížete Svatopluka Olomouckého při tažení do Slezska doslova uprostřed vojska neznámý jezdec. Zezadu mu vrazil oštěp mezi lopatky, a než se všichni stačili vzpamatovat, zase zmizel. Tajemného atentátníka nikdo nikdy nevypátral. Ale podle pověstí ho prý poslal Vršovec Jan, syn Čestův, jeden z posledních mužů svého rodu, jemuž se podařilo při strašném masakru zachránit.
Jan Bauer
Ženatý Kosmas se stal knězem
• Kosmas se narodil asi v roce 1045 a snad pocházel ze šlechtického rodu. Základní teologické vzdělání patrně získal ve škole při pražském kostele sv. Víta. Ve studiu pokračoval v Lutychu v dnešní Belgii.
• Oženil se s jistou Božetěchou, tehdy se totiž ještě duchovní běžně ženili. Jediným dítětem z jejich manželství, o němž víme, byl syn Jindřich. V červnu 1099 byl Kosmas v uherské Ostřihomi tamním arcibiskupem Serafinem vysvěcen na kněze, což zřejmě souviselo s jeho povýšením z kanovníka na děkana pražské svatovítské kapituly.
• Svou proslulou latinskou Kroniku českou začal psát v poměrně pozdním věku asi v roce 1119, i když podklady pro ni shromažďoval už dříve. Kronika, která měla zřejmě především oslavit v Čechách panující Přemyslovce, popisuje události až do roku 1125, kdy její autor umírá.
Sekerkové: Nejdříve falešné dokumenty, pak protekce
• Po masakru v roce 1108 nezmizeli Vršovci z našich dějin úplně. V 16. století přišel Jaroslav Sekerka ze Sedčic, příslušník starého vladyckého rodu na Žatecku, s tvrzením, že předky jeho rodu jsou právě dávní Vršovci.
• Dokonce předložil jakési nepochybně zfalšované dokumenty, které toto tvrzení měly dokázat. Zemřel sice v roce 1544, ale jeho potomci se příbuzenství s Vršovci nevzdali.
• Definitivně se to podařilo prosadit o více než jedno století později dalšímu Jaroslavovi z rodu Sekerků. Protože byl nejvyšším vachmistrem císařské armády, měl protekci v císařské dvorské kanceláři, která roce 1666 Sekerkům ze Sedčic povolila, aby se mohli nazývat hrabaty z Vršovců.
Za článek opět děkuji nakladatelství RF HOBBY a tentokrát časopisu Epocha.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Jiří Kolář Jiří Kolář | E-mail | 30. ledna 2010 v 17:28 | Reagovat

Ano, Kosmovo hodnocení Vršovců: "Nešlechetných otců ničemní synové", není jenom rehabilitací Přemyslovců za léta 1003, 1014 a 1108, ale také možná, že úplně ne zcela spravedlivým hodnocením tohoto rodu. Jan Bauer (jinak můj oblíbený spisovatel historických témat) se tohoto rodu zastává i ve svých knížkách. Nejsem si jist zda se zde částečně neprojevuje bývalá profese pana
Bauera. Nechci se však dotknout jeho historické erudice a už vůbec ne jeho spisovatelských schopností. ;-)

2 Petr Ondráček Petr Ondráček | 5. února 2010 v 17:38 | Reagovat

No no,Jirko,moc tu nechytrač :-D  :-D

3 cc cc | 22. února 2012 v 11:51 | Reagovat

[:tired:]  čau

4 pepek pepek | E-mail | 15. dubna 2012 v 11:47 | Reagovat

Dobře se to čte, ale Svatopluk Olomoucký nebyl strýcem Bořivoje II. Byli bratranci, protože jejich otcové Vratislav II a Ota I Olomoucký (Sličný) byli bratři.

5 noname noname | E-mail | 29. listopadu 2012 v 9:55 | Reagovat

Už tenkrát - křivárny, podrazy a vraždy jedna za druhou. Nejsem historik, jen se o naši minulost zajímám. Bylo takové jednání běžné i u jiných národů nebo máme v tomto ohledu nezáviděníhodné prvenství? O_O

6 Marcin Marcin | E-mail | 25. dubna 2013 v 18:39 | Reagovat

Miło czytć o swoich pra pra przodkach...Wrszowcach-Rawiczach. Szkoda, że historia naszych narodów potoczyła sie tak nieszczęśliwie. Szczególnie Czechów, którzy o mały włos nie zostaliby wynarodowieniu przez Niemców. Mam pytanie, czy Przemyślidzi, Wrszowcy, Sławnikowice byli pochodzenia chorwackiego jak gdzieś czytałem), czy wywodzili się z elit Państwa Wielkomorawskiego a jeszcze wcześnuiej z elit rodowych Awarów, oraz arystokracji post karolińskiej. PS. Nie znam języka czeskiego, ale dużo można zrozumieć. Pozdro dla braci Czechów.:)

7 Tomas Vrsovsky Tomas Vrsovsky | E-mail | 25. června 2013 v 0:36 | Reagovat

Sem z rodu Vrsovcu a docela to sedi ,,,sem strasny hajzl :D

8 Neklan Neklan | E-mail | 25. dubna 2014 v 0:09 | Reagovat

[6]: pro Marcin: ano Slavníkovci byli Charváti, Přemyslovci možná z Velkomoravské říše, Vršovci Čechové

9 martina vrsovska martina vrsovska | E-mail | 15. února 2015 v 17:25 | Reagovat

Taky jsem z rodu Vršovců, a upřímně, jsem válečném typ a vim, ze si budu stát za svým, proto nikdy neprohraju.

10 cia cia | Web | 21. června 2015 v 4:21 | Reagovat

nebankovní půjčka essox :-!

11 free free | E-mail | Web | 20. září 2016 v 14:53 | Reagovat

Hello!

12 MoisesFem MoisesFem | E-mail | Web | 17. dubna 2017 v 3:46 | Reagovat

street value of cialis 20

      <a href=http://onlinecialisrxd.com/>cialis generic</a>

    <a href="http://onlinecialisrxd.com/">cialis fast delivery</a>

    cialis-apotheke cancun mx

13 CialisFem CialisFem | E-mail | Web | 24. dubna 2017 v 0:17 | Reagovat

cialis en france achat

      <a href=http://cialisforsalenrx.com/>cialis generic</a>

    <a href="http://cialisforsalenrx.com/">cheap cialis</a>

    only for you cialis femele

14 OnlinepFem OnlinepFem | E-mail | Web | 30. dubna 2017 v 20:17 | Reagovat

wow look it purchase of cialis

      <a href=http://priceofcialisrnx.com/>cialis generic</a>

    <a href="http://priceofcialisrnx.com/">generic cialis</a>

    try it cialis mail order

15 GavrilaFem GavrilaFem | E-mail | Web | 3. května 2017 v 21:28 | Reagovat

cialis 5mg no prescription

      http://canadacialisnvz.com/ - cheap cialis

    <a href="http://canadacialisnvz.com/">buy cialis online</a>

    cheap cialis usa,

16 ElleFem ElleFem | E-mail | Web | 11. května 2017 v 15:25 | Reagovat

payday loans contact numbers

      http://loanbadoknpz.com/ - loan

    <a href="http://loanbadoknpz.com/">cash loans</a>

    need instant loan

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.