... Historie trošku jinak, aneb: "Bitvu sem presrál, ale dobro se vyspál!"

Lichtenštejnové

22. září 2008 v 20:17 | LaVoisin |  Česká šlechta
Dnešní knížecí rod Lichtenštejnů panující ve stejnojmenném státečku mezi Rakouskem a Švýcarskem pochází původně ze štýrsko-dolnorakouského pomezí a patří mezi nejstarší šlechtické rodiny ve Střední Evropě. Okolo roku 1136 byl poprvé zmíněn Hugo z Lichtenštejna jako nositel tohoto jména. Rodina dnes čítá přes stovku členů, z nichž jen část žije v Lichtenštejnském knížectví. Současným knížetem a hlavou rodu je Hans Adam II..

Původ
Jméno se odvozuje od názvu hradu Liechtenstein jižně od Vídně. V okolí tohoto rodového hradu a na severovýchodní hranici Dolních Rakous měli první Lichtenštejnové pozemky.
Nepřetržitá linie předků Lichtenštejnů započala Jindřichem I. (zemřel roku 1265 nebo 1266), jenž od krále Přemysla Otakara II. za věrnost v boji získal v polovině 13. století panství v Mikulově na jižní Moravě jako svobodné vlastnictví. Získání tohoto panství mělo veliký politický význam, protože tím rodina získala rozsáhlý územní majetek na území Koruny české. Rod se trvale usazuje na Moravě a ve Slezsku (slezská orlice a erb panství Krnov se stává trvalou součástí lichtenštejnského rodového erbu). Rodový majetek na území Koruny české byl postupně rozšiřován a do roku 1945 zde Lichtenštejnové vlastnili rozsáhlé pozemky s centry v Lednici a Valticích. Až do roku 1620 nezastávali žádný zemský úřad.

Dějiny rodu (13. - 16. století)
Význam tohoto panství se měl projevit roku 1394, když Jan I. z Lichtenštejna, který skoro po 30 let řídil coby hofmistr vládní záležitosti habsburského vévody Albrechta III., stal se obětí mocensko-politických záměrů Habsburků a upadl v nemilost. Byl donucen, i se svou rodinou, vzdát se části rodinného majetku, a to především všech jižně od Dunaje. V následujících desetiletích rodina usilovala o upevnění dolnorakouského panství skrze znovunabytí, a také rozšiřovala zejména panství (dnes) jihomoravských Valtic.
Ve 13. století se rodina rozdělila na tři větve, lichtenštejnskou, rohravskou a petronellskou. Obě poslední linie však v příštích generacích vymřely, čímž rodina přišla o mnoho hodnotného majetku. Další rozdělení se událo na počátku 16. století, když se smlouvou z roku 1504 vytvořily linie steyreggská, valtická a mikulovská. Z nich přežila pouze valtická. Tentokrát se však členové dobře promyšlenými rodovými zákony postarali o to, aby zbytečně nepřišli o majetek vymřelých linií, ale aby tyto přešly na pokračující větve.
Mezi významné členy rodu patřil Karel z Lichtenštejna, který roku 1599 konvertoval ke katolictví, o devět let později dosáhl knížecího titulu a roku 1614 mu bylo uděleno Opavské vévodství. Patřil k nejvýznamnějším oporám trůnu a době českého stavovského povstání stál pevně na straně císaře Ferdinanda II. Po bitvě na Bílé hoře se z pověření císaře stal zemským místodržícím v Čechách a získal Krnovsko. Stál také v čele mimořádného soudu, který měl potrestat stavovské povstalce. Nese tedy velký podíl na následující staroměstské exekuci.
Karel byl také členem finančního konsorcia (společně s Albrechtem z Valdštejna, Pavlem Michnou z Vacínova, Janem de Witte a Jakubem Baševim), které znehodnotilo českou minci (razili znehodnocenou tzv. "dlouhou minci"), za níž pak členové konsorcia nakupovali levně konfiskované statky v českých zemích. Důsledkem ražby dlouhé mince pak byl také státní bankrot v roce 1623.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lucy Lucy | 17. ledna 2013 v 17:08 | Reagovat

Udravím, chci se zeptat není k tomu roku 1394 vázaný jiný lichtenštejn? (nevíte který?) jelikož Jan I. z Lichtenštejna získal tu listinu od Přemysla Otakara II. v roce 1249:)

2 marea marea | Web | 9. září 2016 v 12:07 | Reagovat

online pujcka pred výplatou kraslice 8-O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.