... Historie trošku jinak, aneb: "Bitvu sem presrál, ale dobro se vyspál!"

Přišli Slované z bažin? (část 2)

19. srpna 2008 v 22:07 | LaVoisin |  Starověk
A zase ty bažiny…

Při popisu Skýthie uvedl Jordanes, že od pramenů Visly se podél severního oblouku Karpat "na nezměrných územích rozsídlil početný národ Venetů. Jeho jména se sice nyní mění podle různých rodů a míst, hlavně jsou však nazýváni Sklavini a Antové. Sklavini jsou usedlí od města Novietunum a od jezera zvaného Mursianské až k Dněstru a na sever od Visly. Ti mají bažiny a les místo měst. Antové však, kteří jsou z nich nejsilnější, od místa, kde se Pontské moře zakřivuje, od Dněstru se táhnou až k Dněpru…"

Město Novietunum byla patrně Noviedun, dnes Iskača blízko delty Dunaje. Podle jiných výkladů by však mohlo jít o římské město Neviodunum na řece Sávě, nyní Krsko ve Slovinsku. Mursianské jezero je snad Neuziderské jezero na hranicích dnešního Rakouska a Maďarska, nebo možná Balaton, případně by mohlo jít o bažiny na soutoku Drávy a Dunaje, zbytky dávného jezera blízko římské Mursy, nyní Osijeku. Pontské moře je samozřejmě Černé moře. Z uvedeného popisu je tedy patrné, že Slované už v té době osídlili část Balkánu, prakticky celou Panonii i nynější Slovensko.

Jan Bauer

Historický výstup na Říp

Někdy v 6., možná už koncem 5. stoletípředpokládáme příchod Slovanů do Čech. To kronikář Václav Hájek z Libočan vsunul výstup praotce Čecha na Říp do doby pozdější, přesně do roku 644. Že si tento letopočet doslova vycucal z prstu, snad netřeba dodávat. To takový amatérský badatel Jiří Vymetal Zvičínský dospěl ve svých Poznámkách k předkřesťanským dějinám Čech k mnohem přesnějšímu datu. Zaujala ho už část věty z Kristiánovy svatováclavské legendy: "Ale Slované čeští, usazení pod samým Arkturem…" Na základě jejího rozboru dospěl ke vskutku pozoruhodným závěrům. Arcturus je nejjasnější hvězdou v souhvězdí Bootes. Září na jarní obloze a zenitu Řípu se nejvíce přibližuje v noci z 23. na 24. dubna. A teď si představte, že rotunda na Řípu je zasvěcena svatému Jiří a ten má svátek právě 24. dubna, podle juliánského kalendáře pak 23. dubna. Náhoda? Kdepak. Pan Zvičínský objevil v Kristiánově půlvětě složitý nábožensko-astronomický kryptogram, jehož rozluštěním dospěl k závěru, že praotec Čech vystoupil na Říp ve středu 23. dubna roku 480. Tomu říkám přesnost!

Kdo chce, ať tomu věří. Pravděpodobnější však je, že Slované nejdříve pronikli na Moravu. Historik Dušan Třeštík ve své knize Počátky Přemyslovců soudí, že se vyhnuli moravskému jihu, kde v té době ještě pobývali Langobardi. Odtud pokračovali asi kolem roku 530 Moravskou bránou do východních Čech a pak podle toku Labe k jeho soutoku s Vltavou. Podle představ starších historiků, například Václava Vladivoje Tomka a později profesora Rudolfa Turka, šlo o více slovanských kmenů, jako byli Charváti, Zličané, Pšované, Litoměřici, Děčané, Lemuzi, Lučané, Sedličané, Doudlebané a Češi, kdežto podle Dušana Třeštíka se od počátku jednalo o jedno jediné etnikum Čechů.

Kde se vlastně vzali Češi?

Jejich jméno, stejně jako jméno jimi osídlené země, nevzniklo podle jejich praotce a nikdy se neodehrála dojemná scéna při níž všichni jako jedněmi ústy zvolali: "Poněvadž ty, otče, sloveš Čech, kde najdeme lepší nebo vhodnější jméno, než aby i země slula Čechy?"

Když nahlédneme do publikace Ivana Lutterera, Luboše Kropáčka a Václava Huňáčka Původ zeměpisných jmen, dozvíme se, že slovo Čech, případně Češi pravděpodobně vzniklo ze slovanského základu čel-, který je obsažen například ve slovech "čeleď", "člověk", který má původ v indoevropském kořeni kel-, nebo kol- , například slovo "pokolení". Domáckou příponou -ch vzniklo prý slovo čech ve významu "člen našeho rodu", "našinec".

Tito "našinci" ovládli část středu dnešních Čech, území dnešní slánské a bělohorské tabule. Zhruba uprostřed tohoto území stávalo hradiště Budeč, na západ od něj pak Libušín a na východ Šárka a Levý Hradec. Přirozenou dominantou tohoto kraje se stala na severním obzoru právě čedičová kupa Řípu.

Nedělejme si však iluze, že čeští Slované přišli do liduprázdné krajiny. Nepochybně tady v té době žily zbytky jak germánského tak i původního keltského obyvatelstva. Češi si je zřejmě dílem vojensky podmanili a dílem s nimi splynuli. Podle dnešních poznatků genetiků máme dokonce k takovým Irům či Velšanům dnes blíž než třeba k Rusům nebo Bulharům, s nimž jsme pouze jazykově příbuzní.



Holubičí povaha Slovanů?

O starých Slovanech už historik František Palacký psal, že prý byli mírné neútočné holubičí povahy. Jenže skutečností byl pravý opak. Letopisec Prokopios z Cesareje (490-562) líčí, jak po zuby ozbrojené tlupy Slovanů napadly východořímskou říši:

"Od okamžiku, kdy vkročili na římské území, pobíjeli … každého na potkání bez rozdílu věku, takže téměř celá ilyrská zem a trácká zem byly pokryty mrtvolami. Ty, s kterými se cestou setkali, nezabíjeli mečem ani kopím ani jiným obvyklým způsobem, ale zaráželi pevně do země zahrocené kůly, na ně uvázali ruce a nohy zajatců a tloukli je bez přestání palicemi do hlavy a ubíjeli je jako psy, hady nebo jinou zvěř. Jiné uzavírali do místností spolu s dobytkem a ovcemi, jež se jim nepodařilo odvést ze země, a nemilosrdně je upalovali. Tak hubili Slované ty, kteří se dostali do jejich moci…"

Sami Slované se však nijak nemuseli obávat odvetných útoků. V 6. století ještě nebudovali žádná pevná hradiště, neměli velká města, žili ve vesnicích, v chýších zpola zahloubených do země - polozemnicích - a při nenadálém nepřátelském vpádu se snadno rozptýlili po lesích, odkud odpověděli překvapivým protiútokem. Mohli bychom je označit podle způsobu života za zpola zemědělce a zpola lupiče.

Ani později se jejich způsoby příliš nezměnily. Někdy kolem roku 965 si vyslanec córdobského chalífy Ibrahím ibn Jákúb, od něhož známe nejstarší popis Prahy, poznamenal: "Všichni Slované jsou veskrze násilné a útočné povahy. Nebýt nejednotnosti, jež mezi nimi panuje… žádný jiný lid by se jim silou nevyrovnal."
Zdroj: RF HOBBY a časopis Epocha. Děkuji.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 MIchael MIchael | 7. dubna 2014 v 22:49 | Reagovat

Velice děkuji, za vaše články, hodí se mi pro různá ověření a osvěžení faktů z výuky. Řekl bych, že fakta a teorie vámi uvedená jsou velmi zajímavé.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.