... Historie trošku jinak, aneb: "Bitvu sem presrál, ale dobro se vyspál!"

Po stopách nejstaršího Přemyslovce: Kdo byl Bořivojův otec? (část 1)

15. srpna 2008 v 22:09 | LaVoisin |  Temné období nikoho
Byli Přemyslovci spříznění s mocnými Mojmírovci z Velké Moravy?

Bojovníci zastavují své koně. "Země Čechů," prohodí jeden z nich a pokyne hlavou do hustých lesů před nimi. Dál už nepojedou. Dostali se až na hranice českých zemí, které jsou teď - na konci 9. století - už dobře střeženým a fungujícím celkem. Rychle by je překvapila moravská nebo česká jízda a naložila s nimi jako s nevítanými hosty. Obracejí proto koně a raději míří zpět do polských rovin.

V té době je na trůnu náš první historicky spolehlivě doložený kníže Bořivoj I. Ale napadlo vás někdy, kdo vlastně vládl před ním? Historiky už dávno, ale čím více bádají, tím méně toho vědí. Tohle období našich dějin halí tma a mraky. Kroniky si protiřečí, pamětníci se dávno v prach obrátili a ani nejmodernější archeologické metody nezabírají. EPOCHA přesto pátrá, kdo byli a odkud přišli předci českých králů - přidejte se!

Kde se vzali ti Přemyslovci?
Už na základní škole se české (i moravské a slezské ) děti učí, že prvním, ovšem legendárním vládcem země české byl Přemysl. Přemysl Oráč. Mluví o něm i Kosmova kronika už na začátku 12. století a ještě před ní ve svých spisech i jakýsi mnich Kristián. Koneckonců - v oněch dobách je první vládce země osoba potřebná z vícero důvodů. Poté, co si pro svého nastávajícího pošle kněžna Libuše přímo na pole a on její volání vyslyší, ujímá se vlády nad zemí. Dynastie vládne v Čechách až do roku 1306, ale poslední člen tzv. opavské větve Přemyslovců umírá až roku 1521. Ale prvním českým panovníkem, o kterém existují doložené záznamy, že opravdu vládl, byl až zmíněný Bořivoj I., který se narodil někdy v rozmezí let 852-855. Vládu do svých rukou přebírá pravděpodobně v letech 867-868. Umírá v roce 891.Velká mlha se ale vznáší nad tím, kdo vládl před Bořivojem! V Kosmově kronice se píše, že Bořivojovým otcem je kníže Hostivít a ten by tedy měl být i jeho předchůdcem na trůně. Jenže historici se dnes přiklánějí k verzi, že kníže Hostivít ve skutečnosti vůbec neexistoval! Tak odkud se tedy Bořivoj vzal? Vždyť tehdy jako dnes to prostě bez otce nejde!?

Češi? Ti tam mají pořádek!
V 9. století je Evropa vroucím kotlem. Kmeny i národy se přesunují, vytlačují a hledají své místo na slunci. Je zajímavé, že někdejší Čechy (Morava byla zvlášť) znají okolní kmeny jako jednotné, dobře spravované území. Franští kronikáři už se zmiňují o "politickém útvaru", který je schopen vyjednávat se sousedy a ví, co je odpovědnost. Češi už v této době prokazatelně brání své hranice, zejména na severu a západě. Už tehdy pravděpodobně fungoval i jakýsi sněm. Není ale úplně jasné, kdo byl vykonavatelem jeho usnesení. Čechy jsou v té době rozděleny na Lucko, Zličsko, Pšovsko a další enklávy. Cizina nazývá Čechy i jejich obyvatele jednotně - Bohemia, u pojmenování lidí se někdy objevuje Bohemané. Poprvé se jméno Čechů tak, jak si říkají sami, vyskytuje ve francké kronice z roku 805 pod označením Cichu-Windones. Rozhodně od začátku 9. století existuje jednotný kmen Čechů, jak říkají staří latiníci - gens.

Příbuzní nám přerůstají přes hlavu...

Člověk, který je tou dobou nazýván knížetem, musí být zvolen kvůli svým výjimečným vlastnostem a schopnostem. Neexistuje ale automatický nárok na dědictví knížecí hodnosti. Prakticky všechna knížata o to ale pochopitelně usilují - zabezpečí tak blahobyt a moc svým dětem. Důležitou roli v té době hrají pověsti a legendy. A hlavně ti, kdo je vymýšlejí. Pokud je totiž příběh o udatnosti a hodně dlouhém rodokmenu dobře sestaven, může jeho nositeli zajistit takzvané posvěcení. Česky řečeno - knížecí titul bude automaticky náležet jeho dětem, vnukům, pravnukům atd. Právě touto cestou zřejmě vznikla aura kolem Přemysla Oráče a jeho svatby s Libuší - vědmou, hadačkou a téměř bohyní. V 9. století už v Čechách existuje řada silných knížecích rodů, ale je čím dál tím víc jasné, že vyvoleným bude jen jeden - Přemyslovci. Jak to dopadlo s rody, jejichž moc a vliv rostly souběžně s Přemyslovci, dokazuje historická skutečnost vyvražděného rodu Slavníkovců (995). Ti jsou zcela jistě s Přemyslovci nějak příbuzensky spojeni a uvažuje se i o tom, že to je vedlejší větev přemyslovského rodu. Jenže začali Přemyslovcům "přerůstat přes hlavu" a to se v té době řešilo jediným možným způsobem. Slavníkovci mizejí z kronik a Přemyslovci po vyvražděných - pravděpodobně - příbuzných přebírají obrovský majetek. Včetně proslulé Trstenické stezky.
Kroniky? Jmenují jen ty nejdůležitější!
Prastaré kroniky jmenují konkrétní knížata jen málokdy. Pokud už ale nějaké jméno padne, znamená to, že jeho nositelé náležejí k rodu opravdu významnému. V roce 805 je zabit při franckém vpádu do Čech vojsky císaře Karla Velikého "král" Čechů Lech (někdy také Bech). A když se Frankové v roce 857 do země vracejí, obsadí i hrad knížete Vistracha, ze kterého vypudí i jeho syna - držitele hradu knížete Slavitěha. Později, v roce 872, je Franky kdesi u Vltavy poraženo české vojsko, v jehož středu vynikají knížata Svatoslav, Vitislav, Heriman, Spytimír a Mojslav. V jednom z pozdějších opisů fuldských kronik (Fulda - německé město, pozn. red.) je připsáno jméno Goriwei. Neboli Boriwoy, nebo také Borziwoy. A to už je náš známý - kníže Bořivoj I. Skloňuje se i jméno knížete Strojmíra. Toho si Čechové volí za knížete ve chvíli, kdy vyženou Bořivoje ze země. Ten se ovšem zanedlouho opět a natrvalo vrátí (za pomoci Svatoplukových Moravanů) a po Strojmírovi se v té chvíli doslova slehne zem. Potom už kroniky loajálně zmiňují jen Bořivojovy syny - Spytihněva a Vratislava.

Kdo zůstává ve hře?
Nebyl snad Lech prapředkem knížete Bořivoje? To by byly čiré spekulace, Lech je příliš hluboká historie. Ve hře o Bořivojova předka zůstávají dvě jména - Vistrach a Slavitěh. Vraťme se tedy k událostem roku 857. Co o nich říkají fuldské anály? "Biskup Otgar a palatin Rudolf i Ernest, syn vévody Ernesta, kteří byli posláni se svými lidmi do (země) Čechů, obsadili město vévody Vistraha po mnoho let odbojné. Vypudili z něho Slavitěha, syna Vistrahova, který v něm tehdy neomezeně vládl. Když uprchl a uchýlil se k Rostislavovi, jeho bratr, který jím byl vypuzen z vlasti a žil ve vyhnanství u Čestibora Srbského, přišel věrně ke králi (franckému Ludvíku Němcovi, pozn. red.) a byl ustanoven vévodou místo bratra." Co z toho plyne? Vistrachův syn Slavitěh tedy nakonec Frankům unikne. Opustí dobytý hrad svého otce a dlouho se skrývá. Teprve když fracká vojska odtáhnou ze země, objeví se mezi lidmi. Uchýlí se ale na Velkou Moravu ke knížeti Rostislavovi, se kterým ho už dlouho pojí dobré vztahy. Slavitěh si na návrat do Čech ještě netroufá. Ví, že jeho postavení mezi knížaty je výjimečné a existuje pořád dost bojovníků, kteří by mohli usilovat o jeho život. V této chvíli je našemu (zatím) sirotkovi Bořivojovi asi pět let. Není tedy možné, že by Slavitěh odešel na Moravu s rodinou (pokud ji měl) a Bořivoj by tak byl jeho syn?

Kněžna v zapadákově? Proč?
A co se stane asi o 10 let později? Moravský "král" Svatopluk (+894), synovec knížete Rostislava, dosazuje za svého místodržícího v Čechách právě mladého Bořivoje (Čechy v té době patří do svazku zemí Svatoplukovy Velké Moravy, nejsou ještě samostatným státním útvarem). Může volit mezi spoustou jiných, vyzrálejších knížat, tak proč ukáže právě na mladého, nezkušeného Bořivoje? Kvůli loajalitě! Ví o něm všechno a to, že vyrůstá pod jeho dozorem na Moravě, zaručuje poslušnost. A důkazy? Je tu totiž ještě další spojnice mezi Mojmírovci a Vistrachovci. Odkud vlastně při onom osudném přepadu vyhánějí Frankové Slavitěha? Možná, že hrad ležel na jihovýchodě tehdejších Čech, Vitorazsku (dnes Dolní Rakousy s městem Vitoraz, něm. Weitra, Weitrach). Novější historické práce to ovšem vylučují a umísťují jej do severozápadních Čech na území Lemuzů, kudy francké vojsko táhne do české země. Dokonce jej někteří ztotožňují s nejstarším a největším slovanským hradištěm tohoto území v Zábrušanech (nedaleko Teplic). V této souvislosti je také nutno zmínit mohylu v nedalekých Želénkách, která obsahuje bohatou výbavu velkomoravské kněžny z 2. poloviny 9. století. Historiky jsou Zábrušany vylíčeny jako rodinný hrad Vistrachů. Ale proč by byla velkomoravská kněžna, tedy princezna z tehdejší středoevropské velmoci, provdána za jednoho z řady českých knížat do skoro nejvzdálenějšího koutu Čech (myšleno od centra Velké Moravy)? Pravděpodobné to je, pokud by šlo o knížete nejdůležitějšího!
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Richard Händl Richard Händl | E-mail | 14. července 2009 v 16:32 | Reagovat

Píšete, že se snažíte uvést autory Vámi zařazovaných článků.
Článek Po stopách nejstaršího Přemyslovce je v zásadě můj, ale zmínka o tom není.
Bylo by lepší, když už ho kopírujete, zkopírovat jej a bez úprav uveřejnit. Samozřejmě s udáním autora.
S pozdravem    Richard Händl

2 mmm mmm | 31. prosince 2011 v 17:58 | Reagovat

.... :-!  :-!  [:tired:]

3 kundi hnuj kundi hnuj | E-mail | 29. listopadu 2012 v 10:31 | Reagovat

:-D  ???  8-)  8-)  :-D  :-) ???  :-!  :-!  :-!  :-!  :-!  :-!  :-!  :-!  ???

4 JUDrKarelVlk JUDrKarelVlk | E-mail | 7. května 2015 v 15:05 | Reagovat

Úvah o otci knížete Bořivoje je mnoho.Já doufám, že jasno do případu přivede až získání DNA Přemyslovců

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.