... Historie trošku jinak, aneb: "Bitvu sem presrál, ale dobro se vyspál!"

Byl svatý Václav skutečně zavražděn?

24. srpna 2008 v 18:45 | LaVoisin |  Temné období nikoho
Běžící postavy. Chladné podzimní ráno. Muž se vrhá ke dveřím kostela, které však nejdou otevřít. Jeho osud je zpečetěn, dostihli ho. Jeden z pronásledovatelů se napřáhnul, dopadají další a další rány, až Přemyslovec Václav vydechne naposledy. Právě byl zavražděn český kníže. Píše se 28. září roku 935. Místo? Stará Boleslav. Nejspíš…

Podobný příběh zřejmě známe všichni. Jenže nad smrtí knížete Václava se vznáší řada otázek, které na své zodpovězení teprve čekají. Nejsme si jisti datem Václavovy smrti, neznáme také přesné místo a ani okolnosti jeho skonu. Nikdo vlastně ani neví, zda byl sv. Václav skutečně zavražděn. A najdou se i tací, kteří zpochybňují samu existenci nejvýznamnějšího českého světce.
Vydejme se teď společně s HISTORY revue a detektivní lupou po stopách pradávného zločinu. Zapřemýšlejte s námi, zda šlo o vraždu, nebo jen náhodu či shodu několika zvláštních okolností…

Po Václavovi zabijí i nemluvňata
Nejprve základní fakta, na nichž se v drtivé většině shodnou všichni renomovaní historikové. Dne 28. září 935 je kníže Václav zavražděn členy družiny svého bratra ve Staré Boleslavi. Den před tím se koná velká hostina, buď kvůli křtu Boleslavova syna Strachkvase, nebo kvůli výročí zasvěcení místního kostela. Brzy ráno dochází ke sporu. Boleslav Václava napadne, když jde kníže na jitřní mši. Václav útok odráží, bratrovým druhům se však už neubrání. Snaží se dostat do kostela, kde by mohl využít azylu, ale to se mu nepodaří. Po jeho smrti jsou vyvražděni jeho přívrženci i jejich rodiny včetně nemluvňat.

Svědci případu a předmět doličný
Kde hledat pro zločin corpus delicti? Ve starých legendách a kronikách, které jsou často hlavními důkazy i pomyslnými svědky celého případu. Nevypovídají sice příliš spolehlivě, jejich autoři u vraždy přímo nebyli, ale zkušené oko historika v nich objeví nejednu zajímavou informaci. Jsou to však prameny natolik specifické, že je nejprve třeba uvědomit si, v jakých vodách se vlastně chystáme pátrat.
"Legendy Václava představují jako světce, zdůrazňují především jeho zbožnost a obětování se pro křesťanskou víru," upozorňují historikové. Povětšinou jsou psané podle jasného schématu. Na jedné straně dobrý, mírumilovný a zbožný Václav, na druhé mocichtivý Boleslav, který nezvládne zabít bratra sám a musí zavolat své druhy. Vrahové jsou zbabělí a v přesile. Václav, tak jako všichni světci, svou mučednickou smrt dopředu tuší a nebrání se jí. Na hostině dokonce připijí sv. Michaelovi, průvodci zemřelých do ráje. Legendisté zkrátka popisují "ideální" bratrovraždu světce. Navíc potřebují zázraky. Bez nich by nemohl být Václav prohlášen za svatého. Zatímco v mladších legendách zázraků přibývá, v té nejstarší nacházíme jen jeden - světcova krev nešla smýt. Vždy se znovu a znovu objevovala v místech, která jí byla při vraždě potřísněna.

Další nespolehlivá výpověď
Odstavce kronik jsou pro změnu a ztížení našeho pátrání psány často desítky i stovky let po události, které se věnují. Nikoli bezprostředně po ní. Nemůžeme tedy čekat, že nám řeknou pravdu a nic než pravdu. Naopak kronikářské vyprávění se liší nejen v detailech, ale i ve zcela zásadních věcech. Např. jen v Kosmově kronice se dozvídáme, že Boleslavův syn, který se narodil v předvečer vraždy, se jmenoval Strachkvas. Připustil by otec, aby mu jméno syna navždy připomínalo jeho zločin? V tomto případě jde spíše o důkaz, jakou bohatou fantazií středověcí kronikáři vládli.

Doba zločinu
Výpovědi svědků mohou začít. Kdy přesně ke zločinu došlo? "Nejpravděpodobnějším datem úmrtí sv. Václava je 28. září roku 935," shoduje se většina dnešních historiků. Někteří ovšem upřednostňují 28. září roku 929 a opírají se jak o slavnou Kristiánovu legendu, tak i o Kosmovu kroniku. Proč? Víme, že Václav měl být zabit v pondělí po svátku sv. Kosmy a Damiána. Jenže pondělí vychází na osmadvacáté září obou let! Jak se tedy rozhodnout? Kdo má pravdu? Ve Widukindově kronice najdeme popis tažení německého vládce Jindřicha I. Ptáčníka do Čech z roku 929. O Václavovi tu kronikář mluví jako o věrném a užitečném spojenci mocného panovníka. Kdyby Václav zemřel pár dní po tom, co tento císař vpadl do Čech, nestihl by se zřejmě stát tak užitečným. 28. září roku 935 se tak jeví jako mnohem pravděpodobnější datum zločinu.
Napovědět může hodně i věk samotného Boleslava. Zřejmě se narodil roku 915. Kdyby tedy nechal bratra zabít v roce 929, dral by se na trůn již ve svých 14 letech. Nezmínil by to tedy alespoň jeden kronikář? Nezletilý král by musel být někým zastoupen.
Inkriminované místo
Velký otazník visí i nad místem samotného zločinu. Kde k němu došlo? Podle nejznámější verze umírá sv. Václav ve Staré Boleslavi, na prahu kostela, v němž se snaží najít úkryt před svými vrahy. Ponechme teď stranou otázku, zda byly dveře zamčené, protože Václav přišel na mši příliš brzy, nebo proto, že kněz patřil ke spiklencům. Už nezjistíme ani to, zda se Václav skutečně snažil využít kostelního azylu. Zajímavější otázkou je, kam svatostánek, který se stal němým svědkem dávné vraždy, vlastně zmizel. Archeologové po něm nenašli vůbec žádné stopy. Legendy mluví o kostele ve Staré Boleslavi a lidé staroboleslavskou svatyni ctí jako místo Václavovy smrti odnepaměti. Snad na jejím dnešním místě skutečně v 10. století nějaký kostelík stával. "Za to, že dnes tápeme, mohou být odpovědní i švédští vojáci, kteří původní kostel zničili a kvůli nimž musel být znovu vystavěn," říkají současní historikové.

Vrah skrývá tvář
Legendy i kroniky svorně prstem ukazují na vraha. Jako o pachatelích se nejčastěji mluví
o Boleslavovi a jeho družině. Mladší bratr podnikl první výpad, jeho přátelé dílo dokonali. Může být Boleslav nevinen? Současný historik Václav Tatíček se ho snaží očistit a na základě ilustrací Gumpoldovy legendy obviňuje jistého Radslava Zličského - jednoho ze šlechticů, který se Václavovi odmítl podrobit. O dotyčném se zmiňuje i legendista Kristián, ale jméno mu dává až autor tzv. Dalimilovy kroniky ve 14. století! Historikové vesměs tuto teorii odmítají. Takže vina stále zůstává na Boleslavovi.

Nejdůležitější je motiv
V této souvislosti tedy přichází další otázka. Proč se Boleslav rozhodl bratra zavraždit? Jaký měl k činu motiv? Nenávidí Boleslav bratra kvůli jeho pevné víře? Touží tolik po moci, že se uchýlí k bratrovraždě? Vadí mu Václavova zahraniční politika? Možná k vraždě vedou osobní spory obou bratrů…
"Boleslav nesnesl bratrovu hlubokou vírou," shodují se středověcí autoři na motivu vraždy. I Boleslav je však hluboce věřícím člověkem. Později nechá převést bratrovo tělo do Prahy do kostela sv. Víta a snad i sám podporuje legendu o jeho svatosti.

Nechtělo se mu platit za mír?
Novodobé závěry ukazují, že při motivu k vraždě šlo spíše o spor politický než náboženský. Často se boleslavská vražda vykládá jako vyvrcholení bratrského sporu o postoj k německé říši. "Boleslav nesouhlasí s tributem, poplatkem za mír, který Václav platí Ptáčníkovi," uvádějí historikové. Václav podle mladšího bratra ustupuje silnějšímu Němci a chová se zbaběle. Když Boleslav usedá na trůn, také ale nemá jinou možnost než se s Německem spojit, i když řadu let proti tomu bojuje.
Hlavním motivem však mohla také být jen touha po moci. Měl mladší bratr pocit, že má na trůn větší nárok než Václav? Světec se narodil v době, kdy jejich otec, kníže Vratislav, nebyl ještě českým panovníkem. Boleslav byl oproti tomu již položen do vladařské kolébky. Podle tehdejších tradic to znamenalo hodně.

Nevinná sourozenecká hádka
Možná si prostě jen dva sourozenci vjeli do vlasů. Drsnější doba, drsnější výměna názorů. Historik a publicista Vladimír Liška si myslí, že nešlo o spiknutí, ale že se mohlo jednat o náhlý impulz kvůli něčemu, co si bratři řekli na hostině. Možná, že si Boleslav myslel, že je sám ohrožen, že jeho bratr chystá spiknutí s matkou Drahomírou, jak napovídá první staroslověnská legenda, a proto s ostatními českými velmoži povstal. Možná byl Boleslav jen figurkou, kterou hýbal po šachovnici někdo úplně jiný. A možná šlo jen o nedorozumění…

Mohlo jít o omyl?
Onoho dne, ať už bylo jeho datum jakékoli, totiž mohlo všechno být úplně jinak. Plánovaná vražda mohla být ve skutečnosti jen velikým a osudným nedorozuměním. Představte si následující scénář: Podzimní ráno. Bratři se potkávají po prohýřené noci. "Buď zdráv bratře, ... ať tě Kristus přijme k své věčné hostině, jako tys mě a mou družinu s takovou štědrostí pohostil," chválí Václav mladšího Boleslava. Ten se však rozzuří. Co mu běží hlavou? "Navždy mě čeká úděl Václavova sluhy! Já se narodil, když byl náš otec knížetem, ne on." Vztekle útočí: "Teď ti posloužím ještě lépe!" První rána dopadla. Druhou již Václav zachytí, brání se. Zmocní se Boleslavova meče. Ten se vyděsí a křičí o pomoc. Napadl knížete! Uvědomí si, že ho bratr může velice krutě ztrestat. Václav se vydal na bohoslužbu sám, zatímco Boleslavovi druzi jsou opodál. Co viděli, když přiběhli? Boleslav křičí o pomoc, Václav ho zřejmě napadl. Nemohou tušit, co se událo ve skutečnosti. Brání tedy, jak jim káže zvyk, svého pána a útočí na Václava. Porušil zásady pohostinství a zaslouží si trest.

Přidávají se soudní znalci
U žádné vraždy nesmí chybět názor lékařů. Výzkum MUDr. Emanuela Vlčka z Univerzity Karlovy v Praze však nepřináší vytoužené řešení. Naopak se s ním vynořují nové otázky.
Zkoumaná lebka, tedy ta, která je obecně považována za Václavovu, patřila prý asi 40letému muži. Našemu mrtvému by mělo být přitom asi jen 28 let. Kde se stala chyba? Dušan Třeštík, expert na Přemyslovské Čechy, nabízí hned dvě vysvětlení. Metoda zkoumání nemusí být správná, nebo lebka ve skutečnosti vůbec není sv. Václava. Vlček se ovšem brání: "Metoda, potvrdila věk ostatních Přemyslovců, jen u Václava a jeho otce Vratislava výsledky překvapily." Vysvětlení můžeme hledat i jinde. U Václava, Vratislava, a dokonce i Ludmily, Vratislavovy matky a Václavovy babičky, se potvrdilo předčasné srůstání lebečních švů. Právě podle nich se věk určuje. Nesrovnalosti, týkající se věku, mohou být tedy vysvětleny genetickou vadou. K samotné vraždě se současní lékaři, bohužel, nevyjadřují.

Smrt, která se vyplatila
Ať už šlo o náhodu, nebo plánovanou vraždu, ať se stala kdekoli a kdykoli a ať to bylo z kteréhokoli důvodu, smrt svatého Václava se nám, jako českému národu, vyplatila. Každý velký panovnický rod musel mít vlastního světce, každý stát potřeboval vlastního přímluvce v nebi. Zemřel-li mučednickou smrtí sám panovník, bylo to znamením, že se jeho národ stává skrze něj vyvoleným…

Markéta Fingerová

Skutečný světec
Legendy svatého Václava v drtivé většině líčí jako člověka mimořádně ctnostného, bez veškerých pozemských hříchů. Výjimky se ale také najdou. Autor Druhé staroslověnské legendy o sv. Václavu z přelomu 10. a 11. století popisuje, jak kníže jednoho dne přistihl svou milenku, se kterou zplodil syna (!), in flagranti se svým služebníkem. Zachoval se nadmíru ušlechtile, nevěrnici a jejího milence oddal a žádal je, aby o celé záležitosti pomlčeli.

Svatováclavský kult napříč staletími
Od 2. poloviny 11. století je svatováclavský kult klíčovou součástí státní ideologie. Přemyslovci a po nich i Lucemburkové připomínají, že jejich předek je považován za svatého.
Husité se sice dovolávají pomoci sv. Václava, ale ničí jeho chrámy, stejně jako všechny ostatní církevní stavby hlava nehlava.
Za vlády prvních Habsburků se Václavovi dostává opět úcty, o kterou přichází až v době třicetileté války. V době protireformační jeho vlivu využívají hlavně jezuité.
Obrozenci mu sice staví sochu (dodnes se Pražáci scházejí pod koněm) a svatováclavská koruna připomíná tradici české samostatnosti, ale sv. Václav není hlavním předmětem jejich zájmu. Husité bojující proti Němcům jsou lepším vzorem než světec, který se silným sousedem na západě spolupracoval.
Když Češi dosahují samostatného státu, pořádají roku 1929 velkolepé oslavy svatováclavského milénia. V té době se ještě většina historiků přikláněla k roku 929 jako k datu Václavova úmrtí.
Svatováclavského kultu využívají i fašisté. Udělují kolaborantům a zrádcům vyznamenání svatováclavské orlice a prezident Emil Hácha líbá po svém zvolení světcovu lebku na znamení pokračování tradice státu pod německým "dohledem".
V letech 1968 a 1969 se Václavův pomník stává centrem odporu proti sovětské okupaci. V 80. letech jsou k němu svolávány protikomunistické manifestace, které vyvrcholí 17. listopadem 1989.

Více informací najdete:
Jan Bauer: Záhady českých dějin II
Emanuel Vlček: Osudy českých patronů
Jiří Hošna: Druhý život svatého Václava
Julius Košnár: O svatém Václavu a vývoji úcty svatováclavské
František Malínský: Otázka Svatováclavská v české historii
Pavla Obrazová a Jan Vlk: Svatý kníže Václav
Petr Hora: Toulky českou minulostí
Marie Bláhová: Velké dějiny zemí koruny české

ZAOSTŘENO NA DOBU

Amerika
V roce 1919 národ Anasaziů buduje Pueblo Bonito v místě, které je dnes známé jako kaňon Chaco. Právě ten je v legendách všech domorodých kmenů Nového Mexika místem, ze kterého vzešly všechny jejich rodové klany.

Anglie
Po dlouhém procesu připojování různých území doslova kousek po kousku se v roce 927 konečně může král Athelstan prohlásit za krále Anglie. O 10 let později si už bude moci nárokovat titul "krále celé Británie".

Island
V roce 930 země ohně a ledu, jak se Islandu přezdívá, získává vlastní parlament. Říká se mu Althing a jedná se o první politické a zákonodárné shromáždění v Evropě. S menšími či většími přestávkami na Islandu funguje dodnes.

Itálie
Přístavní město Janov, na území dnešní Itálie, se na počátku 10. století rozrůstá jen velmi pomalu z původně rybářské vesnice v jeden z největších přístavů světa. V roce 934 nebo 935 jeho vývoj ještě zbrzdí útok Saracénů na město a následný požár.

ZAOSTŘENO NA OSOBNOSTI

Widukind z Corvey
Saský kronikář přichází na svět nejspíš v roce 925. Jeho dílo je cenným svědectvím o situaci na území dnešního Německa v 10. století. Zajímavé informace jeho dílo nabízí také českým historikům, protože kromě Jindřicha Ptáčníka popisuje i svatého Václava.

Tomislav I.
Středověký chorvatský vládce a sjednotitel Dalmácie a Panonie v jediný stát se z politické scény záhadně vytrácí v roce 928. Přestože se díky němu Chorvatsko vyšvihlo mezi nejmocnější státy středověké Evropy, o konci krále nemáme sebemenší zprávy.

Jindřich I. Ptáčník
Německý vladař v roce 928 při svém tažení na východ dobývá z rukou Slovanů, konkrétně kmene Havolanů, oblast dnešního Braniborska. Jindřich Ptáčník je považován za zakladatele a zároveň prvního krále středověkého německého státu.

Karel III. Prostomyslný
Západofranský král z dynastie Karlovců 7. října 929 umírá ve vězení v Péronne, kam ho o šest let dříve uvrhla revoltující šlechta. Do dějin se zapsal především uzavřením mírové smlouvy s Vikingy. Jejich vůdci za klid zbraní věnoval dnešní Normandii.
Zdroj: RF HOBBY a časopis History revue. Dekuji.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Barbatus Barbatus | 2. září 2010 v 10:27 | Reagovat

Vávlav Tatíček NENÍ historik!

2 Martina Martina | 15. září 2010 v 15:16 | Reagovat

tvl. historiky nesnášim a s tím i nesnášim děják a češtinu....pitomej domácí úkol...nechce se mi hledat jak chcíp neřekl by mě to někdo? :-P  :-)
už mi stoho hrabe 8-O  :-?  :-|  :-!  ???  [:tired:]  O_O

3 LaVoisin LaVoisin | 17. září 2010 v 18:41 | Reagovat

Nechtěl, krásné čtení přeji ;-)

4 yuyuba yuyuba | E-mail | 22. září 2010 v 14:23 | Reagovat

Premyslovaci ja si vzdy myslel ze to byly premyslivciaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D

5 liki liki | E-mail | 22. září 2010 v 14:24 | Reagovat

jste O_O  [:tired:]  :-!  :-D  8-O  8-)  :-?

6 Hanulka Hanulka | Web | 15. listopadu 2010 v 22:50 | Reagovat

tvl a co tam zreba napsat ty vrahy toho Václava!!!

7 Jitush Dvořáková Jitush Dvořáková | E-mail | Web | 23. března 2011 v 15:07 | Reagovat

No a my máme dělat komix o nějaké pověsti... super :-(  :-!  ???  :D

8 jana jana | E-mail | Web | 28. září 2011 v 11:54 | Reagovat

proč ho zavraždil boleslav to tede není fér :-(  :-(  :-(  :-(  :-(  :-(  :-(  :-(  :-(  :-(  :-(  :-(  :-(  :-(  :-(  :-(  :-(  :-(  :-(  :-(  :-(  :-(  :-(  :-(  :-(  :-(  :-(  :-(  :-(  :-(  :-(  :-(  :-(  :-(  :-( * Text:     Sem napište komentář
:-) :-( ;-) :-D 8-O 8-) :-? :-x :-P :-| :-! ??? :D [:tired:] O_O

9 tim tim | 4. prosince 2015 v 21:43 | Reagovat

tvl... :-!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.