... Historie trošku jinak, aneb: "Bitvu sem presrál, ale dobro se vyspál!"

Valtice

15. července 2008 v 18:43 | LaVoisin |  Historie hradů a zámků v ČR
Valtice je malinký, ale půvabný městečko. Poprvý jsem tu byla loni a věděla jsem, že tu nejsem naposledy. Zámek i okolí mě naprosto okouzlilo, proto jsem si dovolenou na Moravě letos zopakovala a pokud to půjde, budu se tam každý rok aspoň na víkend vracet. Skvělý lidi, úžasnej zámek a lahodný vínko. Jen nedoporučuji jezdit mimo sezónu. Letos jsem tam byla v červnu a byl problém večer sehnat otevřenou restauraci, kde by vařili večeře.
A teď něco málo z historie zámku ve Valticích:
Valtický hrad, předchůdce dnešního zámku, vybudovali podle všeho ve 12. století pasovští biskupové. První zmínka o něm pochází z r. 1193, kdy pasovský biskup směnil hrad, označený jako Veldesperch, s Wichardem ze Seefeldu; Wichard se po hradu od r. 1200 důsledně psal. Seefeldové, především zřejmě Wichardův syn Kadold, jenž pořádal ve Valticích rytířské turnaje (doloženy k letům 1227 a 1240), přebudovali původně převážně dřevohlinitý hrádek ve výstavný kamenný románský hrad. Kadoldův nástupce Albero ze Seefeldu byl významným straníkem krále Přemysla Otakara II. Po Alberově smrti r. 1270 se Valtice dědily jako věno jeho dcer, takže na počátku 14. století je společně ovládaly rody Kuenringů a Pilichsdorf-Rauhensteinů. Za válek mezi Janem Lucemburským a Habsburky obsadilo valtický hrad dvakrát (v letech 1328 a 1336) české vojsko. R. 1347 prodali Kuenringové svůj díl pánům z Pottendorfu, mezi nimiž a Rauhensteiny došlo k novému dělení hradu. R. 1387 sjednotil ve svých rukou valtické panství Jan I. z Lichtenštejna, jemuž bylo r. 1395 vévodou Albrechtem III. potvrzeno jako léno. Lichtenštejnové pak vlastnili Valtice až do r. 1945. V neklidném 15. století valtický hrad nejprve utrpěl nájezdy husitů (mezi léty 1426 - 1433), v r. 1458 se ho zmocnil loupeživý rytíř Vaněk z Rachmanova přezdívaný Mladvaněk. K jeho stavu jistě nepřispěly ani války česko - uherské, v nichž stál Jan z Lichtenštejna na straně krále Jiřího a musel čelit agresivním iniciativám uherského krále Matyáše. Valtický hrad v těchto dobách nejspíš jen přežíval. Rozhodujícím impulsem k jeho rozmachu byl prodej Mikulova, do té doby hlavního sídla Lichtenštejnů, Kereczenyiům v r. 1560. Již v té době uskutečňoval renesanční přestavbu hradu Jiří Hartman z Lichtenštejna (zemř. 1562), některý z jehož čtyř synů (nejspíš Karel I.) nechal významně posílit hradní opevnění. Již Karel I. z Lichtenštejna (zemř. 1627) však nebyl s kvalitou své valtické rezidence spokojen a angažoval významného císařského architekta G. B. Carloneho, který připravil projekt přestavby romásko - renesančního hradu na barokní zámek. Přestavbu, do níž se postupně zapojila řada slavných architektů (F. Carratti, G. G. Tencalla, A. a J. K. Erna), v úplnosti dokončil až Karlův syn Karel Eusebius (zemř. 1684). Ještě po smrti Karla Eusebia však prováděli Lichtenštejnové na zámku další razantní úpravy, z nichž nejzásadnější bylo zboření starého hradu někdy po r. 1721. Ve Valticích opět pracovali význační stavitelé, jako D. Martinelli, J. B. Fischer z Erlachu a A. J. Ospel. Určitou historickou zajímavostí je, že až do r. 1920 náležely Valtice (Feldsburg) k Dolnímu Rakousku. Lichtenštejnové je spolu s dalším ohromným majetkem vlastnili do r. 1945, kdy jim byly na základě Benešových dekretů vyvlastněny. Zámek pak přechodně - a v duchu zcela barbarském - sloužil jako sklady a teprve po r. 1960 bylo přistoupeno k jeho rehabilitaci.
Valtice ještě jednou, z čelního pohledu:
Za text o historii zámku děkuji castles.cz. Ještě jednou díky.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.