... Historie trošku jinak, aneb: "Bitvu sem presrál, ale dobro se vyspál!"

Janohrad

15. července 2008 v 19:01 | LaVoisin |  Historie hradů a zámků v ČR
Janohrad byl postaven jako památka na Jana I. Josefa z Lichtenštejna (1358 - 1398), slavného hofmistra rakouských vévodů. Je přesvědčivou realizací romantického snu o středověké architektuře. Janův hrad byl postaven podle projektu Josefa Hardmutha v letech 1801 - 1807 jako lovecký zámeček. Měl především sloužit k soustřeďování panstva před lovem a po lovu se zde konaly lovecké hostiny. Janův hrad představuje středověkou zříceninu. Nepravidelnost stavby navazuje pocit, že se nacházíme ve středověké hradní zřícenině. Dřevěná schodiště jsou pravotočivá, jak to bylo zvykem z důvodu obrany ve starých hradech, ale střílny však napovídají, že stavba pochází z novější doby, to proto, že ve starých hradech byly střílny konické, na Janohradě jsou naopak rovné.
Kámen použitý na stavbu je vyleptaný vodou, takže máme dojem, že stavba je postavená před mnoha staletími, přitom kámen použitý z vodních hrázích velkomoravského sídliště Pohanska tento dojem potvrzuje. Je nutno říci, že Janohrad je ojedinělý, jako středověká zřícenina - těchto staveb bychom na světě napočítali velmi málo. Sám Hardmuth navštívil několik středověkých zřícenin a podle nich pak projektoval zámeček. Ve svém projektu nezapomněl snad na žádný detail, třeba jako jsou spadlé balkony, rozbořené věže, propadlé zdivo a další. Schodiště, po kterém se vchází do Rytířského sálu, je zhotoveno jako jsou schodiště ve středověkých hradech. Pozoruhodné je, že každý schod je vytesán z dubového dřeva a potom jednotlivé schody jsou vsazeny na středový sloup do sebe.
Společenské prostory Janohradu sestávají z Rytířského sálu se dvěma salonky. Tato část hradu na konci druhé světové války vyhořela včetně zařízení. Vše je dnes uvedeno do původního stavu. Památkové obnovy zde probíhaly v letech 1957 - 1964. v tomto roce byl i hrad znovu otevřen pro veřejnost. Výmalba sálu dodává iluzi velkého gotického prostoru. Nábytek v Rytířském sále byl přivezen ze zámku Hluboká nad Vltavou. Tato souprava nábytku se skládá z dubové stolní a sedací soupravy bohatě vyřezávané. Na krajních stolech jsou bronzové plastiky, z uchy jedna má název Štvanice a druhá Souboj jelenů. Na prostředním stole je pak plastika divočáka z grafitu. Rytířský sál sloužil jako společenská místnost účastníků lovu. Na stěnách rytířského sálu visí jelení trofeje, téměř všechny uloveny v lanžhotském panství Lichtenštejnů. Největší paroží je umístěno na čelní stěně. Jelen, který toto paroží nosil, vážil 350 kg.
V roce 1988 přešel Janohrad do majetku Ústavu vědecko-technických informací pro zemědělství Praha a Zemědělské muzeum tu vytváří výstavu dermoplastických preparátů ze svých sbírek. Převážně se jedná o faunu žijící na jižní Moravě. Nejkrásnější preparáty zhotovil pan Oldřich Kožina. Za preparát koroptví rodinky obdržel v tehdejší Jugoslávii na mezinárodní výstavě myslivosti první cenu.
Dva menší kruhové salony po stranách Rytířského sálu sloužily pro potřeby dam. Podle tehdejší etikety nebylo vhodné, aby dámy při loveckých tabulích seděly společně s pány. V těchto saloncích jsou krby, které nemají komíny. Topilo se v nich tím způsobem, že se do krbu vkládaly z venkovních ochozů porcelánové nádoby s rozpáleným dřevěným uhlím a ty pak vyhřívaly celý salonek. Salonek vlevo je vybaven nábytkem z lednického zámku. Je tu raně barokní sedací souprava s rokokovým stolkem a empírovou pohovkou. Nad krbem visí trojramenný pozlacený svícen, který připomíná gotické osvětlení místnosti. Na krbu je umístěná dřevěná soška kamzíka od neznámého umělce. Na stole je pak mosazná plastika tetřívka. Salonek doplňuje předložka a preparát medvěda brtníka.
Druhý salonek je pak vybaven v novorenesančním stylu. Židle jsou s gotickými i barokními ozdobnými prvky. Další nábytek je novorokokový. Mosazný lustr pochází z počátku 20. století. Ostatní exponáty symbolizují jen lov. Uprostřed salonku je umístěn stojan na zbraně. Je jediným kusem nábytku, který se zachoval z původního vybavení interiéru. V době požáru byl náhodou uložen v jiné části hradu, kterou požár nezasáhl. Stojan je zhotoven z jednoho kusu dřeva a socha mládence je zhotovena zvlášť a představuje sv. Huberta, patrona myslivců. Na paroží pod soškou se věší zbraně, do kruhu pod parožím se odkládají prachovnice. V dolní části stojanu je vyřezána sova jako symbol moudrosti. Tato socha má nabádat lovce, aby stříleli vždy s rozvahou a nevyhubili všechnu zvěř.
Krb zdobí pohár pro krále lovu. Právo z něho pít po celý večer měl pouze nejúspěšnější lovec a to byl ten, který ulovil čtyři druhy zvěře - srnce divočáka, lišku a zajíce. Pokud tuto podmínku splnilo více lovců, rozhodovaly nejkrásnější trofeje. U srnčí zvěře se hodnotily parůžky, u divočáků zbraně, u lišky délka ohonu a u zajíce délka slechů a celková hmotnost.
Nápojová souprava na stole pochází z 19. století.
Na stěnách salonku jsou pověšeny lesní rohy a medailony s vyřezávanou loveckou tématikou. Nad krbem visí olejomalba Štvanice z roku 1862 od neznámého autora.
Nádhernou krajinu okolí Janohradu možno pozorovat z ochozů. Hrad obtéká velkým obloukem Dyje. Zadní ochoz se nazývá "Terasou trubačů". Na tomto místě fanfáry zahajovaly a končily lovy. Na louce pod terasou se prováděl výřad ulovené zvěře. Většinou se lovilo dvojím způsobem. Jednak v té době úvodním německým stylem, který spočíval v nahánění zvěře do ohrazeného prostoru, ze kterého byla zvěř v určeném směru vypouštěna a panstvo z pódií na ni střílelo. Druhý způsob byl dosti krutý a spočíval v tom, že psy štvali zvěř až do úplného vysílení, kdy klesla k zemi, lovec sestoupil z koně a dýkou zvířeti propíchl srdce.
Studna, která je uprostřed nádvoří je neodmyslitelná součást hradů. Kolem bylo upraveno osm ohnišť s kovovými vidlicemi, do kterých se pokládaly rožně. Na nich se tepelně upravovala zvěř, která byla ulovena.
V levé zadní věži byla stáj pro lovecké koně. Vedle ní měl samostatnou stáj knížecí kůň. Kníže měl vzácného araba, v jeho stáji se dokonce přitápělo, aby se kůň nenachladil. V pravé zadní věži byl psinec pro lovecké psy.
Rytířský sál:
Za průvodní text děkuji panu Ing. Vilému Komoňovi
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 offers offers | Web | 20. června 2015 v 7:24 | Reagovat

nebankovní půjčka online vlašim :-D

2 ilial ilial | Web | 21. června 2015 v 23:58 | Reagovat

půjčka 2000 kč ???

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.