... Historie trošku jinak, aneb: "Bitvu sem presrál, ale dobro se vyspál!"

Hluboká nad Vltavou

15. července 2008 v 20:04 | LaVoisin |  Historie hradů a zámků v ČR
Zámek Hluboká nad Vltavou je nádherný zámek a právem je nazýván perlou Jižních čech.
Co se týče historie: Hluboká nad Vltavou je novogotický zámek, jenž nahradil dřívější gotický hrad. Za více než sedm století své existence prošel velmi složitým vývojem a jeho podobu tu více, tu měně poznamenalo čtvero hlavních přestaveb. Platí proto rovnice, že čím starší období, tím toho o hradu víme méně.
Byl založen v první polovině šedesátých let 13. století na výrazném ostrohu zdvíhajícím se 83 metry nad hladinou Vltavy. Původní hrad Hluboká se svým stavebním typem řadil mezi charakteristické projevy přemyslovské hradní architektury. Náležel totiž k tzv. hradům s obvodovou zástavbou, což v praxi znamená, že veškeré obytné i hospodářské stavby se soustředili podél obvodu areálu. Dispozice se přizpůsobila protáhlému tvaru staveniště. Obě delší strany lemovala obytná křídla, která mezi sebou svírala obdélné nádvoří. V čele tohoto hradního jádra se tyčila vysoká okrouhlá věž, před níž byl ještě prostor obklopený hradbou. Tudy se také do hradu vstupovalo, patrně průjezdem ve věžovité bráně. S rozvojem vojenské obléhací techniky, především dělostřelectva, muselo být ve druhé polovině 15. století hradní opevnění výrazně posíleno. Jihovýchodní nároží vlastního jádra bylo zpevněno kulatou věží zvanou "Červená", v níž mohla být v několika patrech nad sebou umístěna baterie děl. Také v přední části nechal tehdejší držitel zbudovat pevnou baštu. Na předhradí vznikla další mohutná předsunutá bašta s vlastní kuchyní, spojená s hradem podzemní chodbou.
V roce 1562 získal hlubocký hrad Jáchym z Hradce, jenž brzy poté začal se stavebními úpravami. Z jeho nařízení upravil v letech 1563-1566 stavitel Antonín Vlach nejstarší část hradu, starý palác, zvyšoval budovy před věží a přestavěl kapli. Od roku 1571 se opět po několikaleté přestávce stavělo; byl povolán Vincenc Vlach z Českých Budějovic o něco později byl přijat do služeb Baldazare da Vomio. Právě posledně jmenovaný dal hradu zámecký vzhled. Vnitřní podélné nádvoří obestavěl novým palácem a křídlem, vyzdvihl jižní křídlo, které rozdělilo nádvoří na větší a menší prostor a všechny budovy zárověn vyrovnal do stejné výšky. Na závěrečných přestavbách zakončených roku 1594 se podílel i Oldřich Avostalis de Salla. Díky těmto stavebním zásahům nezbylo z původního raně gotického hradu téměř nic, s výjimkou základů zadní kruhové tzv. Červené věže. Co se renesančních úprav týče, ani po nich nám nezůstalo do dnešních dnů mnoho památek. Upomínají na ně jen přízemní prostory s původními klenbami. V urbáři pořízeném po roce 1592 je nově přestavěný zámek pánů z Hradce popisován takto: "...zámek Hluboká jakž ve svém položení a těchto let minulých v nově nákladně jest pěknými pokoji, sklepy vystavěný a okrášlený, že slušně velikého pána sídlem slouti může."
Za generála Marradase se v zámku neudála žádná výrazná stavební obměna. Řečeno s básníkem Mokrým, "děsný vůdce neměl nic pilnějšího na práci než vtesati v úměrné ty bodrým staročeským klidem dýšící stěny Hluboké příšerném heslo: Fructus belli (ovoce války)...". Doplníme, že tato slova dal Marradas umístit na fasádu jedné z budov v předzámčí.
V druhé polovině 17. století získali starý renesanční a stále ještě mohutně opevněný zámek Šchwarzenbergové. Hned z počátku bylo zřejmé, že tento objekt nebude novým majitelům příliš vyhovovat. Proto se již počátkem 18. století Schwarzenbergové vážně zabývali myšlenkou zámek zcela přestavět, aby splňoval požadavky nové doby, avšak jejich vlašský stavitel Jakub de Maggi byl nemocen a navíc neschopen splnit plně představy o novém reprezentativním sídle. Proto byl stavitelem ustanoven zkušený Pavel Ignác Bayer, jenž také ihned navrhl konkrétní přestavbu hlubockého zámku. Jeho koncepce byla vrchností přijata. Nejprve došlo roku 1707 k rozšíření renesanční kaple, následovala demolice vedle stojícího starého stavení a výstavba nového. Cílem vzápětí zahájené druhé etapy stavebních prací se stala radikální změna podoby sídla. Kromě staré gotické věže a hlavních zdí podélných traktů nezůstalo z někdejšího zámku pánů z Hradce prakticky nic. Při této velkolepé akci musely být staticky zajištěny a vyspraveny chatrné zdi, rozebrány stropy v sálech, strovnny budovy renesančního zámku soustředěné kolem třetího nádvoří do stejné výšky apod. Stavební práce, stejně tak jako úpravy interiéru, proběhly velmi rychle, často se na nich podílel i sám majitel sídlící ve Vídni. Ačkoli většina prací byla úspěšně zakončena v roce 1728, což měl na starosti již Bayerův nástupce Antonio Erhard Martinelli. V polovině 18. století se začalo s bouráním starého opevnění, které dosud obepínalo zámek ze tří stran a byla provedena nová parková úprava.
Již počátkem třicátých let 19. století chtěli Schwarzenbergové opět zámek poněkud vylepšit, zejména se pak razantně vypořádat s hospodářskými budovami a nedostačujícím kancelářemi v podzámčí. Zároveň s tím se začalo uvažovat o určité modernizaci zámku - novogotické přestavbě. Z tohoto důvodu musel roku 1838 spolu s manželi Schwarzenbergovými jet do Anglie vídeňský architekt Beer, aby si prohlédl Windsor Castle, letní sídlo britské panovnice, jež ho mělo inspirovat při plánované přestavbě zámku. Netrvalo dlouho a 2. ledna 1840 se počalo na jihovýchodní straně s bouráním starého zámku, na čemž se podílelo zhruba 300 dělníků. Ostatně každé stavební počiny hlubocké šlechty byly vítanou pracovní příležitostí pro zdejší obyvatelstvo, zvláště pro zedníky a řemeslníky. Kvůli stavbě nového zámku a tedy i obstarání kvalitního materiálu koupilo panství pozemek "na Holým Vrchu", kde byl otevřen lom (dnes tzv. Zíkův). Kromě zámku vznikl z tohoto lomového kamene na Hluboké ještě kostel, starý úřední dům a Štekl. Vrchní dohled nad probíhající stavbou měl architekt Franz Beer, jenž však hlavní činnost přenesl na Wilhelma Neyenhofa. Beer své záměry nedokončil a vystřídal jej knížecí stavitel Ferdinand Damsius Deworetzky. V lednu 1847 byla ze zámecké věže sňata báň, v níž dělnící nalezli plechovou skříň s přehledem cen obilí z roku 1728.
V půl sedmé večer 23. dubna 1847 se stará zámecká věž, s jejíž demolicí se původně nepočítalo, nečekaně zřítila. Naštěstí nebyl nikdo zraněn. Výstavba nového zámku trvali sice až do roku 1871, ale již 17. listopadu 1852 v něm mohl kníže po desetileté přestávce pobývat. V poslední fázi vznikla jízdárna, konírna a kočárovna spojené zimní zahradou se zámkem. Při přestavbě zmizel téměř beze zbytku celý barokní zámek, v letech 1844-1847 také hospodářské a administrativní budovy v předzámčí, třetí zámecké nádvoří se studnou hlubokou 125,77 metru bylo zastavěno schodišťovou halou. Zůstaly jen gotické základy Eleonořiny věže a renesančně klenuté prostory v přízemí. Ukončení prací lze vztáhnout k datu 19. července 1871, kdy rakouský korunní princ Rudolf zasadil ve výšce druhého patra na jižní straně druhého nádvoří do zdi tzv. závěrečný kámen. Do třetice si vypůjčíme slova Otakara Mokrého, který romantickou přestavbu hlubockého zámku pěkně shrnul: "Mocná kněžna snila chvilku jen pohádkový sen o zakletém hradě a již tu stáli ochotní skřítkové, vyplňujíce přání nejnemožnější; vzdušné komnaty lepých tvarů se zlacenými stěnami a nádherně vyřezávanými stropy vyklenuly se nad rumištěm středověkých síní, mramorová schodiště, arkády a balkony vznesly se jakoby vydechnuty nad strouchnivělými ochozy pobořených věží - zlato, stříbro a drahokam vzplanuly tam, kde v pološeru upřádal jen křižák spletilou síť po zaprášené pohozené sudlici".
Tak povstal objekt o 140 místnostech, s jedenácti věžemi (hlavní se tyčí do výše 60 metrů) a baštami, jehož členitému průčelí dominuje velký schwarzenberský znak s rodovým heslem "NIL NISI RECTUM" (Nic než právo). Zařadil se tak po bok jiných novogotických zámků, vznikajících tou dobou v Čechách a na Moravě, mezi nimiž sluší uvést alespoň hrádek u Nechanic, Žleby, Sychrov a samozřejmě Lednici (odtud také pocházela kněžna Eleonora ze Schwarzenbergu, iniciátorka přestavby). Hlubocký zámek má dokonce své menší dvojče zámeček v Českém Rudolci u Slavonic.
Anglický vliv se projevil pochopitelně i na vybavení vnitřních prostor, které odpovídá době vlády Alžběty I. a jejího nástupce Jakuba I. Nepostradatelným doplňkem je dřevěné obložení stěn a rámování, množství zbraní a brnění, poměrně masivní nábytek, bohatě vyřezávané stropy, lovecké trofeje, tapiserie, krby apod. Ze zámeckých interiérů stojí zvlášť za shlédnutí representativní arkádové schodiště , ranní salon s portrétní galerií Schwarzenbergů, Hamiltonův kabinet, knihovna, velká jídelna, přijímací salon, mramorový sál, zámecká kaple či bývalá zámecká zbrojnice.
Poslední držitelé Hluboké, rod Schwarzenbergů, pobývali v českých zemích rádi a poměrně často, zejména ve svých zámcích Český Krumlov, Hluboká, Třeboň, a také v Protivíně či Postoloprtech. Přítomnost knížecí rodiny na Hluboké vždy prozrazovalo množství vztyčených modrobílých schwarzenberských vlajek, pobyt panujícího knížete a jeho manželky ohlašoval prapor na velké věži, dědičného prince a princezny prapor na věži vpravo od vstupní brány zámku.
Po druhé světové válce nedošlo k navrácení schwrzenberského majetku, a tudíž ani hlubockého zámku. Dne 14. srpna 1946 v rámci dvouletého plánu dokonce iniciativní komunističtí představitelé navrhli, aby se zámek stal letním sídlem prezidenta Beneše, ale z toho nakonec sešlo. Nadále, stejně jako za knížecí držby, zůstala tato vzácná památka přístupná veřejnosti. V roce 1975 byla zprovozněna obřadní síň v upravené zámecké kapli. Výklad návštěvníkům podává několik stálých průvodkyň, vedle češtiny se provádí i ve vybraných světových jazycích. Za sezónu v roce 1990 (od dubna do října) sem zavítalo úhrnem 307543 návštěvníků , na vstupném se vybraly téměř čtyři miliony korun.
Zvláštní kapitolu tvoří osvětlení zámecké budovy. Poprvé byla nasvícena pod dobu dvou dní koncem května 1930, v rámci oslav narozenin Jana ze Schwarzenbergu. Po letech proběhlo v červnu 1994 zkušební krátkodobé osvětlení zámku, které instalovala francouzská společnost Electricité de France ve spolupráci s Jihočeskou energetikou a.s. Ještě na podzim téhož roku založilo město Hluboká spolu s Jihočeskou energetikou a společností Hellux Elektra s.r.o. "Společnost pro osvětlení hlubockého zámku". Díky štědrým darům četných sponzorů mohlo už 22. července 1995 dojít k prvnímu slavnostnímu nasvícení zámku a od té doby bývá zámek osvětlen noc co noc od setmění až do půlnoci. Každý sponzor, jenž věnoval více než 50000 korun, má v zámecké zahradě umístěnu destičku s poděkováním.
O tom, že ne všem se architektura zámku zalíbila, svědčí následující citát básníka Ladislava Stehlíka: "Pohled na imitovanou gotiku z minulého století, tudorism, suchou kalkulací rozumovou přenesený sem jako odlitek windsorského zámku z Anglie, zchladil docela mou touhu. Nelze beztrestně obnovovat život mumie, nelze na přízraku kostlivčím předstírat koloběh krve, to co dožilo, je možné snad konzervovat, jen city konzervovat a předstírat nelze. Ztráta přesvědčivosti je okamžitá." A přední znalec českých hradů August Sedláček k tomu dodává: "Jest pravé dítko té doby, která horlila pro romantismus středověký, milovala jeho způsobu ale nikdy by nebyla chtěla podstoupiti jeho pravé živobytí nepohodlné a v jisté míře nuzné. A tak se nám také objevuje zámek náš plný bašt a hradeb a cimbuří, jehož obyvatel by se však ve středověku snad ani den nebyl mohl brániti."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Smile Smile | Web | 15. července 2008 v 20:07 | Reagovat

Hluboká je krásnej zámek, škoda, že jsem tam ještě nebyla :(

2 Blanka Blanka | E-mail | Web | 26. září 2008 v 13:46 | Reagovat

Úchvatný a pro mě nejkrásnější zámek, jaký jsem kdy viděla. Byla jsem nadšená každou místností expozice. Z osobností mě tu zaujala kněžna Paulina svým pohnutým osudem, o kterém se více zmiňují též na zámku Český Krumlov a kněžna Eleonora. Já je tu zmiňuji, jelikož zde vidím jejich portréty...:-))

3 Jana Jana | E-mail | 20. září 2010 v 22:28 | Reagovat

Zajímavé čtení a obrazový materiál k tomu mě připomenul návštěvu zámku před mnoha lety.Mohu konstatovat, že krásný zůstal pouze zámek, ale nelituji a ještě mám velkou chuť znovu se tam s velkou pokorou podívat. :-)

4 Redman Redman | 30. září 2010 v 23:00 | Reagovat

Mam postel s víhledem na zámek......... :-D

5 Louis Ferdinand von Wetzler Louis Ferdinand von Wetzler | E-mail | 5. května 2016 v 17:31 | Reagovat

I hope that one day, all these families, which were victims from the Czech nationalism, then from the Nazis, Benes and finally they suffered persecution under the Communist regime imposed by the Soviets, will recover some of these unfairly and illegally confiscated properties, like Prince Adolf von und zu Schwarzenberg, the schloss was confiscated by the Nazis, and in spite of his brave opposition to Hitler's horrendous regime, he lost everything after the war, like millions of others, who were victims of Benes decrees like my own family

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.