... Historie trošku jinak, aneb: "Bitvu sem presrál, ale dobro se vyspál!"

Rožmberkové 2

8. května 2008 v 14:01 | LaVoisin |  Rožmberkové
Vítek III. z Prčice a Plankenberka
Vítek III. mladší z Prčice a Plankenberka (1194-1236) byl pánem Prčice a Plankenberka a je považován za zakladatele rodu Rožmberků. Jeho otcem byl Vítkovec Vítek I. z Prčice, bratry pak Jindřich I. z Hradce, předchůdce pánů z Hradce, Vítek II. starší, předchůdce rodu pánů z Krumlova, a Vítek IV., předchůdce rodu pánů z Landštejna.
Vítek III. mladší měl dceru Anežku z Rožmberka, jež si vzala Bavora ze Strakonic, a syny Zachaře ("Zachariáš") z Prčice a Plankenberka, Vítka V. z Příběnic (zemřel před 1259) a Voka I. z Rožmberka, pozdějšího českého nejvyššího maršálka, správce Horních Rakous a zemského hejtmana ve Štýrsku.
Jindřich I. z Rožmberka
Jindřich I. z Rožmberka (* ?- † 4. červenec 1310) byl synem Voka z Rožmberka a Hedviky ze Schaumberga a zároveň prvním doloženým Jindřichem v rožmberském klanu. Jméno Jindřich pravděpodobně získal po dědečkovi z matčiny strany. Otec Vok zemřel 3. června 1262 a o oba nezletilé Rožmberky se starala matka, která byla zároveň i jejich poručnicí.
Mladičký Jindřich i s bratrem Vítkem a dalšími členy rodu Vítkovců a Schaumbergů z matčiny strany následovali příkladu svého příbuzného Záviše z Falkenštejna a Boreše z Riesenburka a byli v opozici vůči svému králi. Rožmberskou opozici Přemysl Otakar II. rázně utnul na konci roku 1277, kdy proběhlo královské vojenské tažení do jižních Čech. Oba mladé Rožmberky vzal král na milost a Jindřich se dokonce zúčastnil v srpnu 1278 bitvy na Moravském poli, kterou na rozdíl od českého krále přežil.
V květnu 1283 se z braniborského zajetí konečně vrátil do vlasti mladinký následník Václav II. a po pár měsících za ním přijela i matka Kunhuta se svým milencem, kterým nebyl nikdo jiný než Záviš z Falkenštejna. Záviš se stal Václavovým otčímem a zároveň rádcem a učitelem. Mnoho členů vítkovského rodu získalo za doby Falkenštejna na hradě dvorské úřady. Jindřich z Rožmberka ne, ale nadále Falkenštejna podporoval. Falkenštejnova hvězda začala pomalu zapadat po příchodu nové královny Guty Habsburské a Závišově novém sňatku s "prostopášnou abatyší" uherskou princeznou Alžbětou. Václav II. se asi potřeboval osamostatnit, Guta našeptávala a mocný Falkenštejn už nebyl potřeba? Roku 1288 byl Záviš zatčen a v roce 1290 popraven.
Jindřich z Rožmberka se poté s králem opět smířil a roku 1301 obdržel funkci nejvyššího komorníka. Po vymření pánů z Krumlova roku 1302 obdržel od krále i nárok na krumlovské panství, kam později Rožmberkové přesunuli hlavní sídlo svého rodu. Rožmberk byl věrným poddaným Václava II. až do královy smrti v roce 1305.
Po vymření Přemyslovců Václavem III. roku 1306 patřil Jindřich z Rožmberka mezi straníky kandidatury Rudolfa Habsburského. Rudolf zemřel po necelém roce vlády při tažení proti odbojnému Bavorovi ze Strakonic. Králova nečekaná smrt nijak nezměnila Rožmberkovo smýšlení o vhodnosti habsburské krve na českém trůně a podporoval i neúspěšnou kandidaturu mladšího bratra zemřelého krále Fridricha Sličného.
Ještě těsně před svou smrtí stihl být mocný Rožmberk aktivním účastníkem delegace, která v Norimberku jednala s římským králem Jindřichem VII. o vhodném manželovi pro královskou dceru Elišku Přemyslovnu. Jednání proběhla úspěšně, ale Eliščiny svatby s Janem Lucemburským se Jindřich z Rožmberka již nedočkal. Zemřel 4. července 1310.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Barbora - Blekoušek Barbora - Blekoušek | E-mail | Web | 8. dubna 2010 v 19:34 | Reagovat

je to super O_O  O_O  :-)  8-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.